Ještě k tématu běženců

Re: Ještě k tématu běženců

Příspěvekod Trini » úte 11. kvě 2021 17:44:37

https://www.parlamentnilisty.cz/politik ... sel-663667
Ani migrant! Ani milimetr! Konec! Babiš přes PL smetl Brusel

„Absolutní nesmysly, žádné nelegální migranty nikdy nepřijmeme. Tečka,“ komentuje český premiér Andrej Babiš pro ParlamentníListy.cz nový nápad evropské komisařky. Podle ní by státy EU měly ulevit Itálii, kam v těchto dnech připlouvají další stovky migrantů.

Vrátí se “solidární” přerozdělování nelegálních migrantů v EU opět na pořad dne? Vyzývá k tomu eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Ta vyzvala unijní státy, aby projevily „solidaritu“ s Itálií, do které přes víkend na lodích připlulo více než 1400 migrantů. EU prý potřebuje rychlé řešení do doby, než bude přijat Nový migrační pakt EU. Drobný italský ostrůvek Lampedusa nápor migrantů nemusí vydržet.

Jenže pokud jde o Českou republiku, bude mít evropská komisařka smůlu. ParlamentnímListům.cz to potvrdil premiér Andrej Babiš. Nechápe prý, proč se Evropská unie vrací k dávno pohřbenému plánu.

“Jedná se o absolutní nesmysly. Musíme tomu jednoznačně zabránit, je to nepřijatelné. Tyhle nápady jsou stále dokola stejné, nechápu, proč to pořád někdo vytahuje a zkouší znovu,” konstatoval premiér.

Podle něho jsou kvóty a jakékoli plošné přerozdělování nelegálních migrantů mezi členskými států mrtvé. “S maďarským premiérem Orbánem jsme zrušení kvót prosadili dávno a Evropská unie si stále nedá říct. Přitom dobře vědí, že názor nezměníme ani o milimetr. Žádné ilegální migranty tady prostě nechceme a tím to končí,” doplnil předseda vlády Andrej Babiš své vyjádření pro ParlamentníListy.cz.

Kde se nový nápad na přerozdělování objevil? Zatímco covid ještě stále decimuje evropské ekonomiky a prakticky v každé zemi jsou různá více či méně přísná omezení pohybu, lidé, kteří do Evropy migrují z Afriky, či jiných míst, se opět chopili příležitosti. Jak informuje německý veřejnoprávní portál Deustche Welle, lodě „zaplněné migranty“ se opět doplavují na malý ostrůvek Lampedusa, nicméně dle informací serveru jsou záchranné práce mařeny italskými úřady. Jak uvedl starosta Lampedusy Salvatore Martello pro televizi RAI, „příjezdy migrantů se s příchodem dobrého počasí obnovily“. Podle Martella je nutné obnovit diskusi o otázkách migrace.

Na situaci hbitě reagovala EU prostřednictvím eurokomisařky pro vnitřní záležitosti Ylvy Johanssonové. Ta vydala prohlášení, ve kterém se obrací na další členské státy EU, aby Itálii s přívalem migrantů pomohly a projevily „solidaritu“.

„Vyzývám další členské státy, aby podpořily relokaci (migrantů),“ uvedla Johanssonová na tiskové konferenci po boku Filippa Grandiho, šéfa Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. „Uvědomuji si, že v těchto pandemických časech je to složitější, ale myslím si, že je možné, abychom to zvládli, a nyní je čas projevit solidaritu s Itálií a pomoci v této situaci,“ řekla. Migranti na Lampedusu přijeli na přibližně 15 lodích, na jednom rybářském plavidle jich bylo například kolem 400. Po vylodění byli otestováni na covid.

Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Ještě k tématu běženců

Příspěvekod Trini » stř 12. kvě 2021 15:29:22

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... vky-663744

Migranti hlava na hlavě: Lampedusa se zhroutí, zní varování. V pozadí neziskovky

Lampedusa je na pokraji zhroucení, uprchlíci se ani nevejdou do budov, které jsou pro ně vyhrazeny. Mezitím se pro ně hledají další budovy, kam by mohli být umístěni. Počty nově připlouvajících trhají rekordy, složitou situaci a nastalý chaos pro ParlamentníListy.cz popsala v Itálii dlouhodobě žijící aktivistka Legy Nord Monika Pilloni. Popisuje chování neziskovek převážně z Německa, které Italům přidělává jen další potíže. „Je tedy naprosto zřejmé, že situace je více než kritická a ministryně vnitra spolu s příslušným aparátem italské vlády není schopna tuto situaci řešit,“ varuje Pilloni.

Po invazi migrantů zaznamenané v posledních dnech jsou přistání opět na špici politické agendy. Čísla pak hovoří sama za sebe: přes 13 000 migrantů, kteří připluli v roce 2021, je již trojnásobkem počtu všech, kteří dorazili v loňském roce. Je samozřejmé, že s teplým obdobím přesun do Evropy zesílí. Také proto, že ministryně vnitra Lamorgeseová dosud poskytovala přístavy různým lodím nevládních organizací, které pilně Itálii zásobují a kulturně obohacují. A vůdce Demokratické strany Letta, který nedávno v mikině španělské neziskovky Open Arms vyzýval k naléhavé potřebě schválit ius soli (s nadějí, že budou velkoryse voleni legalizovanými přistěhovalci), je plně v souladu s imigrační vizí levice. Naproti vizi uzavřených přístavů Ligy. Dalším problémem je, že od července již nebudou k dispozici velké karanténní lodě, a tak nastal závod s časem v hledání nových alternativ.
Letta (PD) navrhuje evropskou záchrannou misi k vyřešení těchto početných přistání. Jeho žádost však Liga definovala jako „provokaci“. Salvini dokonce Lettův návrh staví do protikladu postavení ostatních zemí EU. „My Draghimu přineseme modely z jiných evropských zemí.“ Jelikož ve skutečnosti hovoříme o proevropské vládě, požádáme, aby se Itálie chovala jako Španělsko, Řecko a Francie. V žádné jiné zemi nejsou počty, rozměry a problémy, které máme v Itálii,“ prohlásil lídr Ligy.

Ministryně vnitra Luciana Lamorgeseová navrhuje pouze dočasné řešení – jak uvádí la Repubblica – byla by pro jakýsi pakt „Malta 2“, aby se strávilo léto v klidu (bez řešení hlavního problému). V zásadě by chtěla, aby země solidarity, které na podzim roku 2019 sdílely maltskou dohodu, byly požádány, aby okamžitě znovu zahájily mechanismus automatického přerozdělování migrantů, kteří připluli do Itálie (a na Maltu). Byl by to „evropský mechanismus solidarity na dobrovolné bázi“. Definice, která hodně říká o tom, jak nevýhodné by to bylo pro Itálii.

Je nutné okamžité řešení vzhledem k tomu, že – jen pro ilustraci – je hotspot Lampedusa na pokraji zhroucení. Maximální kapacita je 250 osob, ale od včerejšího rána je v hotspotu sicilského ostrova 1 750 imigrantů, 1 500 uvnitř budovy a 250 na prostranství před vchodem. Mezitím se na Lampeduse situace stále jeví jako velmi znepokojivá, a to kvůli silnému větru, který bránil karanténním lodím přistát u břehu. Asi 400 migrantům se podařilo nalodit, ostatní by měli být rozděleni na palubu dalších dvou karanténních lodí, které v současné době zůstávají v přístavu a čekají na uklidnění větru. Ostrov mezitím trpí...

Hledají se nová zařízení pro přijímání migrantů. To je jeden z argumentů, o kterém se v těchto dnech diskutuje v horních patrech vlády. Ano, protože migranti stále přicházejí, a to nepřetržitě a v takovém počtu, že se celý přijímací systém dostává do potíží. Karanténní lodě zjevně nemohou poskytnout dlouhodobou službu pro tuto nouzovou situaci. Lodě byly zavedeny na jaře roku 2020, aby zvládly prudký nárůst počtu migrantů, a tak nabyly charakteru mimořádných opatření. Měly funkci kompenzovat nedostatek speciálních zařízení určených k příjmu tak velkého počtu lidí v rámci citlivého zdravotního kontextu kvůli pandemii koronaviru. V průběhu měsíců však bylo nutné přidat další lodě. Říkalo se „pouze na letní období“, a místo toho velké lodě pokračovaly v plavbě vodami sicilského pobřeží, protože nouzová situace nikdy neskončila.

Nyní, s nástupem tzv. horké sezóny, migrační toky začaly být opět masivní, ale co se týče karanténních lodí, tak by zjevně neměl být k dispozici stejný počet jako doposud. Plavební společnosti, které podaly přihlášku do nového výběrového řízení, poskytly k dispozici mnohem menší lodě než ty předchozí, protože ty velké budou nyní znovu použity na investice do cestovního ruchu. V tuto chvíli jsou na Sicílii k dispozici za účelem karantény čtyři lodě, ale v červenci už nebudou žádné. A tak začal, vzhledem k okolnostem, závod s časem v hledání alternativních prostředků nebo zařízení pro migranty.

Jak se zdá, mají přicházet v úvahu hotely covid mezi kasárnami, budovami civilní ochrany a Červeným křížem. Systém by měl být rotační, to znamená, že by měl čas od času zahrnovat struktury umístěné na různých územích, aby se nezatěžovaly stejné oblasti.

Jaká je tedy realita neregulérních přejezdů dnes a v nedávné minulosti?

V roce 2021 připlulo k 12. 5. nelegální cestou 13 008 migrantů. Podotýkám, že Itálie se nachází již více než rok v nouzovém stavu. Ve stejném období v roce 2020 dorazilo 4 184 a v roce 2019 jich bylo 1 077. Jen v tomto měsíci (k datu 12. 5. 2021) připlulo 3 995 migrantů, a to nejsme ani v polovině měsíce!

Od roku 2014 se rozmohl v oblasti organizované nelegální masivní migrace další problém. Neziskové organizace různých států (nejvíce z Německa) začaly do Itálie migranty převážet, a to nátlakovým způsobem a způsobem narušujícím platné zákony. Tyto neziskovky, jak se konečně prokázalo i u soudu, jednaly mnohdy po dohodě s pašeráky a za úplatu.

Počet příjezdů přes Středozemní moře v roce 2008 dosáhl počtu 36 951 osob. V letech 2009–2010, rovněž v návaznosti na dohody, které uzavřela Berlusconiho vláda s Kaddáfího vládou v Libyi, se počet migrantů snížil na 9 573 v roce 2009 a na 4 406 v roce 2010. V té době byl ministrem vnitra Roberto Maroni z Ligy severu, která byla součástí Berlusconiho koaliční vlády. V roce 2011, s nástupem „arabského jara“ v Tunisku, Libyi a Egyptě, připlulo 62 692 migrantů, téměř polovina připlula z Tuniska. V roce 2012 jich bylo 13 267. Od roku 2014, kdy vypukla druhá občanská válka v Libyi a uprchlická krize ze Sýrie, došlo k výraznému nárůstu vylodění. V roce 2014 přistálo na italských pobřežích 170 100 uprchlíků a migrantů (z celkového počtu 220 194, kteří do EU přijeli nelegálně přes Středozemní moře v roce 2014), což je obrovský nárůst oproti roku 2013, kdy jich přistálo 42 925. V roce 2015 se dostalo do Itálie 153 842 migrantů, což je o 9 % méně než v roce 2014. V roce 2016 se v Itálii vylodilo 181 436 osob. Od července 2017 začaly vykládky významně klesat po několika dvoustranných dohodách s vládami Libye a Nigeru, libyjskými kmeny Fezzan a některými milicemi působícími v oblasti Sabratha. V roce 2017 připlulo 119 369 migrantů, v r. 2018 jich bylo 23 370, v roce 2019 – 11 471. Zde byla jasná souvislost nízkého přílivu migrantů díky působení ministra vnitra Mattea Salviniho z Ligy, a to od 1. června 2018 do 5. září 2019 i přes to, že musel čelit četným obstrukcím ze strany koaličního partnera v účelové vládě s Hnutím 5 hvězd a premiéra Conteho. V roce 2019 připlulo 11 471 a v roce 2020 jich bylo 34 134.
Je tedy naprosto zřejmé, že situace je více než kritická a ministryně vnitra spolu s příslušným aparátem italské vlády není schopna tuto situaci řešit. Bývalý ministr vnitra Salvini řešil situaci usilovnou prací v rámci diplomatického jednání s africkými zeměmi, podporou pobřežních hlídek území, odkud pašeráci lidí odjezdy nejvíce organizovali. Dosáhl tedy nenásilnou cestou snížení počtu příjezdů až o 90 %, a tím zamezil i zbytečným ztrátám na životech utopením. Od začátku tohoto roku již ztratilo takto život min. 500 osob. Když se chce, tak to jde, i když je za ochranu hranic vlasti souzen. Nelegální, organizovaná a nekontrolovatelná migrace přináší zisk kriminálním organizacím a nijak nepomáhá migrantům, kteří jsou pro pašeráky pouze zbožím v rámci aktivit různých mafiánských spolků jak v místě odplutí, tak i v místě připlutí.

Navíc je zde fakt, že se utrácejí obrovské peníze v oblasti přijímání a na Italy se takřka nedostává. Italové bez testů nemohou přejíždět mezi jednotlivými, jinak barevnými zónami, ale imigrační mašinerie pokračuje takřka nerušeně. Obavy odborníků týkající se nebezpečí zhoršení epidemické situace je tedy namístě.

Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Ještě k tématu běženců

Příspěvekod Trini » stř 12. kvě 2021 15:35:50

https://www.novinky.cz/zahranicni/clane ... u-40360032


Šéf Macronovy strany vynadal vlastní kandidátce za fotku v hidžábu

Napjatá atmosféra ohledně střetu republikánských hodnot Francie a islámu už je cítit i uvnitř strany En Marche, kterou v roce 2016 založil současný prezident Emmanuel Macron. Pobouření vyvolala kandidátka Sara Zemmahiová, která se pro volební kampaň nechala vyfotografovat s muslimským šátkem na hlavě. Předseda strany Stanislas Guerini to označil za nepřijatelné. Politička má fotografii nahradit, nebo En Marche podporu stáhne, oznámil.

Guerini reagoval na příspěvek krajně pravicového politika Jordana Bardelly, který na volební plakát upozornil na Twitteru. Na fotce není jen Zemmahiová, ale i další tři kandidáti, kteří se společně ucházejí o hlasy v regionálních volbách.

„Nošení nápadných náboženských symbolů na dokumentu ke kampani není v souladu s hodnotami strany,” napsal Guerini, který před pěti lety stranu La République En Marche! (LREM) pomáhal Macronovi založit.

„Buď tito kandidáti svoji fotku změní, nebo LREM podporu stáhne,” dodal.

Mluvčí francouzské vlády Gabriel Attal toto ultimátum poté potvrdil ve vysílání rádia Inter. Zároveň ale upozornil, že se jedná o politické rozhodnutí strany a že podle zákonů se samozřejmě Zemmahiová může na volebním plakátu prezentovat, jak chce.

Francií hýbe hrozba pučem
Ve Francii platí přísná forma sekularismu zvaná „laicite”, která je důsledkem sto let trvajícího boje o moc mezi státem a katolickou církví.

„Nápadné” náboženské symboly jsou zakázané i ve školách, část Francouzů – zejména těch stranících pravici – by si přála zákaz rozšířit i na veřejná prostranství.

Francouzští komentátoři si všímají, že se v poslední době snaží prezident Macron ukročit ze svého centrismu poněkud doprava. Podle médií je to tím, že si úřadující prezident uvědomuje, že ho krajně pravicová kandidátka na prezidentku Marine Le Penová může příští rok ve volbách porazit.

Macron se mimo jiné snaží omezit vliv radikálního islámu v zemi. Minulý rok například nakázal představitelům francouzských muslimů vypracovat chartu republikánských hodnot. Dokument odsuzuje politický islám a přijímá rovnost pohlaví.

To ale část veřejnosti neuklidnilo. V dubnu sepsali generálové ve výslužbě otevřený dopis, ve kterém vyzývají vládu, aby proti islamistům zakročila, nebo přistoupí k puči. Nedávno je dalším otevřeným dopisem podpořili i aktivní vojáci.

Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Ještě k tématu běženců

Příspěvekod Trini » stř 12. kvě 2021 16:12:07

https://www.novinky.cz/zahranicni/clane ... 2105121504

Barnier překvapil. Zastavme migraci ze zemí mimo EU, navrhuje

Francie by měla posílit zabezpečení vnějších hranic a na pět let zastavit migraci ze zemí mimo Evropskou unii, myslí si někdejší ministr a vyjednavač pro brexit Michel Barnier. Zřejmě tak reaguje na otevřené dopisy penzionovaných generálů a aktivních vojáků, kteří francouzské vládě pohrozili pučem, pokud proti islamistům v zemi nezakročí.


„Musíme prosadit moratorium na imigraci. Musíme si dát čas, abychom naši imigrační politiku vyhodnotili, zkontrolovali a v případě potřeby i upravili,” řekl Barnier v nedělním vysílání televize RTL. Dodal, že zákaz by se netýkal volného pohybu v rámci sedmadvacítky.

Když Francie tyto změny sama nakopne, přidají se podle něj i další unijní státy. Evropská unie by také podle Barniera měla koordinovaně posílit zabezpečení vnějších hranic.

„Jsou tu vazby (mezi imigračními vlnami) a teroristickými sítěmi, které se do nich snaží proniknout,” varoval Barnier s dovětkem, že si samozřejmě nemyslí, že všichni přistěhovalci představují riziko.

Tvrdší pravidla by podle někdejšího ministra zahraničí nemusela znamenat, že se do Francie už nedostanou uprchlíci nebo studenti s řádně vyplněnými žádostmi o pobyt.

Bezprecedentní hrozba pučem
Barnierova slova je třeba vnímat v kontextu otevřených dopisů, které v posledních dnech ve Francii rozproudily vášnivou debatu.

První napsali generálové ve výslužbě, kteří varují před násilím vyvolávaným „hordami z předměstí“, tedy přistěhovalci a jejich potomky. Ti podle nich tříští a rozvrací francouzskou společnost a provokují násilí.

V dopise vládu zároveň upozornili, že pokud se do věci razantněji nevloží, budou muset zasáhnout jejich „aktivní kamarádi”, tedy vojáci v aktivní službě. Ti se následně v druhém dopise anonymně ozvali a vyjádřili generálům svou podporu.

Francouzský ministr vnitra Gerald Darmanin to označil za hrubý čin svědčící o nedostatku odvahy a premiér Jean Castex za nepřípustné zasahování armády do politiky. Francouzská ministryně obrany Florence Parlyová text odmítla jako nezodpovědný a uvedla, že nemluví za armádu.

Bude Barnier kandidovat?
Barnierovo tvrdé vyjádření přiživilo dohady francouzských médií, která v posledních týdnech hojně spekulují nad tím, zda si 70letý republikán Barnier nepřipravuje půdu pro prezidentskou kandidaturu v příštím roce.

Svým překvapivým návrhem Barnier také zaskočil velkou část proevropsky smýšlejících politiků. Jak upozorňuje server Politico, takováto rétorika ho posouvá od středu blíže ke krajní pravici, kterou představuje šéfka Národního sdružení Marine Le Penová. Barnier ale jakékoli porovnání s Le Penovou odmítá.

V letech 2019–2021 zastával Barnier pozici hlavního vyjednavače EU pro jednání s britskou vládou o vystoupení Spojeného království z evropských struktur. Na ostrovech teď jeho návrhy vzbudily pobavení.

Část příznivců brexitu tvrdí, že kdyby bývala EU zastávala takovýto přístup už dříve, k vystoupení by možná nikdy nedošlo.

„Neuvěřitelná otočka ohledně otevřených hranic,” přisadil si někdejší europoslanec Martin Daubney. „Můj program teď v porovnání s novým Barnierem vypadá jako umírněný,” zaglosoval i sám Nigel Farage, hlavní autor myšlenky vystoupení Británie z EU, zvaný „Mr. Brexit”.

Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Ještě k tématu běženců

Příspěvekod Trini » čtv 13. kvě 2021 6:26:49

https://www.novinky.cz/zahranicni/clane ... a-40359952
Nová migrační vlna zneklidňuje Seehofera

Pokud do Německa každoročně dorazí příliš mnoho migrantů, mohou vyvstat „sociální a politické problémy“, varoval v úterý německý ministr vnitra Horst Seehofer.

„Ukazuje se, že počty migrantů opět pronikavě rostou, zejména na balkánské trase,“ řekl Seehofer. „Promluvím si o tom se svou frakcí (Křesťanskosociální unie CSU – pozn. Práva). Musíme něco udělat, aby to opět nenabylo povážlivých rozměrů,“ dodal.

V minulosti podle ministra příchod utečenců většina společnosti akceptovala, zejména pokud ročně přišlo více než 200 tisíc. „Když jich bylo mnohem víc, nastaly sociální a politické problémy,“ upozornil ministr.

V roce 2020 se počet žádostí o azyl v důsledku nové pandemie koronaviru snížil. „Opět se však díváme na rostoucí (počet) přistěhovalců překračujících Středozemní moře,“ upozornil Mathias Middelberg, mluvčí parlamentní frakce CDU/CSU pro vnitropolitické otázky. K tomu je podle něho třeba připočíst masivní migraci v rámci Evropy, jejímž cílem zůstává především Německo.

Řím: S Libyí jako s Tureckem
Itálie chce kvůli velkému počtu migrantů připlouvajících přes Středozemní moře přimět Evropskou unii k tomu, aby uzavřela dohodu s Libyí a poskytla jí finance výměnou za to, že bude uprchlíkům v plavbě do Evropy účinněji bránit.

Vláda premiéra Maria Draghiho chce o svém návrhu přesvědčit unijní partnery na nadcházejícím summitu, napsal v úterý deník La Repubblica.

Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Ještě k tématu běženců

Příspěvekod Trini » úte 18. kvě 2021 12:51:12

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/ ... u-40360570

Do Ceuty se dostalo rekordních 6000 migrantů, Španělsko nasadilo armádu

Do španělské enklávy Ceuta na africkém pobřeží proudí další stovky migrantů ze sousedního Maroka poté, co tam v pondělí přes moře podél pobřeží připlulo či připlavalo na 6000 běženců. Z nich už 1600 místní úřady vrátily, další tisíce se ale dál snaží dostat do Španělska i přesto, že vláda v noci nasadila i vojáky a obrněná vozidla.

Mezi asi 6000 běženci, kteří se v pondělí dostali do Ceuty, jsou zejména mladí muži. Nejméně 1500 osob je nezletilých, což komplikuje jejich repatriaci. V úterý španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska oznámil, že vláda už vrátila 1600 lidí.

Podle rozhlasu Cadena SER zemřel při pokusu přeplavat do Ceuty v pondělí jeden mladý Maročan, dalším dvěma lidem, kteří plavání nezvládli, zachránili život španělští záchranáři.

Rekordní počet migrantů
Pondělní vlna migrantů do Ceuty, která má asi 84 tisíc obyvatel, byla podle deníku El País bezprecedentní. Šlo o denní rekord počtu běženců, již vstoupili do Španělska. Překonali tak například počet 2000 migrantů, kteří loni ze 7. na 8. listopadu dopluli z Afriky na Kanárské ostrovy.

Španělská vláda se obává, že hromadné příchody migrantů do Ceuty neskončí. Marocké bezpečnostní složky totiž lidem přestaly bránit v přechodu hranice. Marocká vláda se zatím k pondělním událostem nevyjádřila.

Podle deníku El Faro de Ceuta proudí migranti do enklávy i proto, že se před několika dny rozšířila zpráva, že marocká vláda otevřela na několik dní hranice.

Krize kvůli Západní Sahaře
Nynější situace je také výsledkem diplomatické krize mezi Madridem a Rabatem, kterou způsobilo odhalení, že Španělsko poskytlo pod falešnou identitou lékařskou péči lídrovi separatistické organizace Polisario Ibráhímovi Ghálímu. Ten vede povstalce na Západní Sahaře usilující o nezávislost na Maroku, které už v roce 1991 slíbilo uspořádat referendum o sebeurčení oblasti, ale zatím se tak nestalo. Ghálí (73) byl minulý měsíc přijat do nemocnice ve španělském městě Logroňo kvůli covidu-19.

Polisario nyní ovládá necelou čtvrtinu území Západní Sahary, která je z velké části tvořena pouští, na severu se ale nachází ložiska fosfátů. Západní Sahara bývala kolonií a posléze provincií Španělska, které se z území stáhlo v 70. letech minulého století.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dorazilo letos do Španělska různými trasami na 9200 migrantů, z toho 4950 na Kanárské ostrovy. Tento údaj k 9. květnu a nezahrnuje pondělní průnik v Ceutě.

Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Ještě k tématu běženců

Příspěvekod Trini » čtv 03. čer 2021 13:13:51

https://www.krone.at/2429266

Dánsko uzákonilo, že migranti budou čekat na asyl v asylových centrech např. ve státech severníc Afriky a už ne v Dánsku. Pokud přijdou do Dánska, tak budou do těchto center dopraveni.

https://www.novinky.cz/zahranicni/evrop ... i-40362223
Dánsko bude posílat migranty do třetích zemí, parlament souhlasí

Dánský parlament ve čtvrtek schválil návrh zákona, který umožní posílat žadatele o azyl do třetích zemí, a to i mimo evropský kontinent. Podle zákona budou migranti po příjezdu do Dánska zaevidováni a následně mohou být posazeni do letadla mířícího například do Afriky, kde se dalšími procesy vyřizování žádosti bude zabývat partnerská země.

Mezi státy, které by mohly tento servis Dánsku zajišťovat, patří například Rwanda, píše agentura AFP. Hovoří se také o Etiopii či Eritreji. Náklady na celý proces zaplatí Kodaň. V zákoně se uvádí, že uprchlík může být ponechán v této třetí zemi i v případě, že bude jeho žádost o azyl vyřízena kladně.

Znepokojení v souvislosti s novým dánským zákonem vyjádřila Evropská komise. "Externí vyřizování žádostí o azyl vyvolává otázky ohledně azylových procedur a přístupu k účinné ochraně," prohlásil mluvčí Evropské komise Adalbert Jahnz. Zdůraznil přitom, že možnost žádat o azyl patří v Evropské unii k základním právům.

Zákon kritizovaly také organizace na ochranu lidských práv. Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) minulý měsíc žádala Kodaň, aby normu neschvalovala. „UNHCR je nadále rezolutně proti tomu, aby byli žadatelé o azyl nuceně převáženi do jiných zemí,“ uvedla zástupkyně úřadu Gillian Triggsová. „Takovéto praktiky porušují práva lidí, kteří hledají bezpečí a ochranu, démonizují a trestají je a vystavují jejich životy nebezpečí,“ dodala.

Organizace pro lidská práva varují, že pokud budou dánský příklad následovat i další země, ocitne se právo na azyl v ohrožení. Dánský ministr pro migraci Mattias Tesfaye ale tvrdí, že opatření je humánnější než dosavadní procesy, protože sníží příliv uprchlíků, kteří kvůli vidině lepšího života riskují život na nebezpečných migračních trasách.

Premiérka a předsedkyně dánské sociální demokracie Mette Frederiksenová se k omezování migrace zavázala ve své předvolební kampani. Od roku 2019, kdy zastává post předsedkyně vlády, migrační politiku stále zpřísňuje.

V roce 2020 požádalo o azyl v Dánsku 1547 lidí, což je nejméně od roku 1992. Asi 600 žadatelů o azyl loni v Dánsku azyl získalo, zatímco v roce 2015 to bylo více než 10 tisíc žadatelů. V dubnu Dánsko jako první evropská země neprodloužilo povolení k pobytu syrským uprchlíkům s vysvětlením, že část syrského území je již dostatečně bezpečná na to, aby se mohli vrátit do vlasti.

Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Ještě k tématu běženců

Příspěvekod Trini » ned 22. srp 2021 10:19:21

https://www.novinky.cz/zahranicni/evrop ... z-40369727
Afghánců máme v Rakousku dost, další přijímat nebudeme, prohlásil kancléř Kurz

Rakouský kancléř Sebastian Kurz odmítá ve své zemi poskytnout ochranu dalším afghánským uprchlíkům navzdory tomu, že moc v Afghánistánu převzalo radikální islamistické hnutí Tálibán, napsal server deníku Krone s odkazem na rozhovor pro televizi Puls 4, který se odvysílá v neděli večer. Kancléř poukázal na to, že v devítimilionovém Rakousku už nyní žije přes 40 tisíc Afghánců, což je podle jeho slov druhé největší číslo v přepočtu na obyvatele v Evropské unii.

„Nejsem toho názoru, že bychom měli v Rakousku přijmout více lidí, naopak,“ řekl Kurz. Postavil se tak proti požadavku předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, aby se země podílely na přesídlení afghánských uprchlíků. Členským státům EU chce za přijetí běženců nabídnout finance.

Mezinárodní společenství nyní musí „udělat vše, co je v jeho silách“, aby se situace v krizí zmítané zemi zlepšila, ale Rakousko musí také přiznat, že „ne vše je v našich silách“, říká Kurz. Připomněl, že alpská země v minulých letech během migrační krize přijala 44 tisíc Afghánců. To je podle Kurze „nepřiměřeně velký příspěvek“ s ohledem na velikost Rakouska. Alpská země se tak po Íránu, Pákistánu a Švédsku stala domovem jedné z největších afghánských komunit na světě.

Přijetí dalších Afghánců důsledně vyloučil. „To za mého kancléřství nenastane,“ prohlásil Kurz s odkazem na „zvláště obtížnou integraci“ Afghánců. Připomněl, že „například 56 procent afghánské mládeže v Rakousku je zastáncem násilí“. „Přijímat lidi, které pak nelze integrovat, to je obrovský problém pro nás jako zemi,“ řekl šéf rakouské vlády.

Kurz zopakoval rakouský návrh, aby se uprchlým Afgháncům pomáhalo v sousedních zemích Afghánistánu. Zvlášť přitom vyzdvihl Turkmenistán a Uzbekistán. obě země jich doposud přijímaly podle politika málo. Evropská unie by podle Kurze měla země v regionu v tomto ohledu podpořit.

Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Ještě k tématu běženců

Příspěvekod Trini » úte 24. srp 2021 15:01:07

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... kci-674659

Berte Afghánce, žádá EU. A ozývá se... něco jiného. Dochází na akci

Může situace v Afghánistánu způsobit další migrační vlnu? Představitelé Francie a Německa již vyjadřují obavy. Rok 2015 opakovat prý nechtějí. Řecko se přitom již opevňuje. Podle jeho ministra musíme podporovat země blízké Afghánistánu, aby uprchlíci nedošli až sem. Polsko ohlásilo stavbu plotu na hranicích s Běloruskem. I tam prý přecházejí Afghánci. Hybridní vojna? A šéfka Evropské komise Ursula Von der Leyenová začíná mluvit o kvótách.

Před šesti lety přitáhlo do Evropy více než 1,2 milionu migrantů z mnoha částí světa, cestovali často stovky až tisíce kilometrů, aby našli nový lepší život. Uprchlická krize 2015 zanechala hluboké politické jizvy. Zažije Evropa další uprchlickou krizi? Budou chtít miliony Afghánců uniknout Tálibánu?

Několik evropských vůdců již vyjádřilo své obavy. Francouzský prezident Emmanuel Macron v televizním projevu 16. srpna řekl, že „vypořádání se s těmi, kdo prchají před Tálibánem, bude potřebovat organizované a spravedlivé mezinárodní úsilí,“ a dodal: „Samotná Evropa nemůže převzít důsledky současné situace.“

Generální tajemník vládnoucích křesťanských demokratů v Německu řekl televizní stanici n-tv: „Pro nás je jasné, že rok 2015 se nesmí opakovat... Nebudeme schopni vyřešit afghánskou otázku migrací do Německa.“

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v pondělí vyzval EU, aby pomohla zemím sousedícím s Afghánistánem zastavit nový příliv migrantů do Evropy ze země kontrolované Tálibánem. Mitsotakis řekl, že „je důležité, aby Evropská unie podporovala země blízké Afghánistánu, abychom zajistili, že v Evropě nebudeme mít další toky migrantů“. Během pondělního setkání s místopředsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolou pan Mitsotakis řekl, že Řecku se v minulosti podařilo odvrátit masovou migraci a tentokrát tak bude činit „se stejnou politikou“. Řecko například rozšiřuje plot na hranicích s Tureckem, aby tak odradilo potenciální uprchlíky z Afghánistánu.

Údajně byly také nasazeny nové drony, instalovány kamery a radary a brzy bude také najato dalších 250 pohraničníků. Přístupu Řeků se nelze příliš divit. Země byla v první linii migrační krize v roce 2015, kdy do ní přešlo více než milion lidí přímo z Turecka.

Předsedkyně Evropské komise při návštěvě přijímacího centra pro afghánské uprchlíky poblíž Madridu v neděli vyzvala členské státy, aby udělaly více. „Vyzývám všechny státy, které se zúčastnily afghánských misí, Evropany a další, aby zajistili dostatečné kvóty pro uprchlíky a bezpečné cesty, abychom společně mohli vyhovět těm, kdo potřebují ochranu,“ řekla von der Leyenová novinářům.

Polsko mezitím oznámilo, že podél své hranice s Běloruskem, která v posledních týdnech zaznamenala příliv uprchlíků včetně Afghánců, postaví plot. Polsko také tvrdí, že jde hlavně o „ekonomické migranty“, a obviňuje Bělorusko z vedení „hybridní války“ tím, že je nasměruje k polským hranicím. Skupiny na ochranu lidských práv zase nazpět obvinily Polsko z porušení Ženevské úmluvy tím, že ignorovaly žádosti migrantů o azyl.

Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Ještě k tématu běženců

Příspěvekod Trini » čtv 02. zář 2021 9:21:46

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/ ... k-40370840

Do Evropy se dostali Afghánci, kteří měli v zemi zůstat, tvrdí německý plukovník

Evakuace afghánských spolupracovníků pomocí leteckých mostů z Kábulu byla naivní. Do Evropy se totiž dostali lidé, kteří tam měli zůstat, prohlásil v rozhovoru pro německý deník Bild plukovník Thomas Sarholz. V Afghánistánu sloužil v letech 2005 až 2006.

„Že musíme pomáhat těm, kteří s námi na bojišti opravdu byli, kteří na nás opravdu obrátili, o tom se vůbec nediskutuje! A pomoc se vztahuje samozřejmě také na jejich rodiny,“ uvedl Sarholz.

Současně ale varuje před představami, že místní zaměstnanci byli dobromyslní pomocníci nejen Bundeswehru, ale i dalších spojenců.

„Zažil jsem místní zaměstnance, pracovali především pro jiné země a byli to sebevražední atentátníci. Zažil jsem místní pracovníky, kteří byli ve funkcích strážných a útočníkům hlásili časy, kdy konvoje opustily tábor,“ popsal plukovník.

„Lidé, které bychom tam měli raději nechat, se díky své tvrdosti a fyzické síle protlačili do evakuačních letadel,“ zhodnotil plukovník evakuace z Kábulu.

Sarholz považuje myšlenku, že se Bundeswehr zabýval pouze Afghánci, kteří sdílejí západní hodnoty, za naivní. Odkazuje na kulturní zvyklosti Afghánistánu, které jsou založeny a formovány rodinami a kmenovými vazbami.

„Tam jednotlivec, a zvláště žena, není schopen přežít,” uvádí plukovník. Soudržnost rodin, rodů a kmenů je v Afghánistánu životně důležitá.

„To je něco úplně jiného, než si dokážeme představit z německého pohodlí.” Žádná mise, tedy ani Bundeswehru, to podle plukovníka nezměnila.

Sám Sarholz si postupem času uvědomil, že Němci do této mise možná šli s příliš velkou naivitou a příliš ambiciózními cíli.

Ve skutečnosti se toho moc nedokázalo. „Bylo dosaženo jen velmi malých cílů a bohužel nebylo možné proniknout do širokých sociálních tříd.”

Přiznal, že i on sám byl na počátku svého působení v Afghánistánu naivní.

„My Němci jsme totiž po roce 1945 dostali pomoc a nyní je naší povinností přispět ke zlepšení životních podmínek v jiné zemi, v jiné společnosti.“ Během svého působení v Afghánistánu poznal, jak moc byly jeho představy vzdálené realitě.

Německo pomocí leteckého mostu přepravilo z Kábulu do země 138 afghánských spolupracovníků a jejich rodin, celkově 634 osob.

Letecký most německé armády, který využívali také příslušníci dalších států a s nimi spolupracující Afghánci, dohromady přepravil do Německa 4587 lidí, z toho 3849 Afghánců a 403 německých státních příslušníků.

Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Předchozí

Zpět na Úvahy a zamyšlení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Google Adsense [Bot], Majestic-12 [Bot] a 30 návštevníků