Když žena probouzí muže a muž ženuŽena i muž v sobě mají mužský a ženský princip. Tedy, žena v sobě má i muže. Muž má v sobě i ženu.
Všichni spějeme k tomu, že oba naše principy, mužský a ženský, budou v rovnováze. Každý z nás má své tempo. Každý z nás je na té cestě jinde.
Žena je zhmotněním ženského principu, který pečuje a vyživuje směrem dovnitř. Je to síla, která podporuje, vyživuje v pozadí, za oponou. Je to síla, která udává obsah všem formám, které jsou vidět.
Muž je zhmotněním mužského principu, který pečuje a vyživuje směrem ven. Je to síla, která podporuje a vyživuje v popředí, na scéně. Je to síla, která udává formu všem obsahům.
Pokud je žena v rovnováze (má v rovnováze ženský a mužský princip) pak v jejím chování se projevuje stejnou měrou žena i její vnitřní muž (mužský princip). Ovšem, většina nás žen si tento projev vnitřního muže zaměnila za projev muže s nadvládou mužského principu. A tak mnohé z nás vytváříme pouze formu bez obsahu (bez empatie, intuice, cítění, soucitu…). A máme tak bezduchý a prázdný „tah na bránu“. A tuto převahu mužského principu v ženě nemají pouze ženy „kariéristky“ (jak by se třeba mohlo zdát), ale i ženy, které se sice nehoní za profesními ambicemi, avšak doma potřebují mít vše pod kontrolou.
Pokud je žena probuzená (je v rovnováze její ženský a mužský princip), pak podle mě její vnitřní muž je mužem, který se projevuje přes ni, přes ženu. Co to znamená? Žena se neprojevuje čistě jen jako mužský princip, který bez duše vyváří formy a realizuje vně. Tato žena se však neprojevuje ani jen jako ženský princip, který „jen“ projevuje city a intuitivně vnímá. Tato žena dokáže vnímané i realizovat a tvořit z toho. Tato probuzená žena se věnuje aktivitám, jež vytváří obsah. Věnuje se aktivitám, jež tahají v zákulisí za nitky na jevišti. A v případě potřeby si za touto svoji činností dokáže pevně stát, prosazovat ji a šířit důležitost této její činnosti. A toto je projevený mužský princip v ženě. Muž uvnitř ženy je tedy jejím ochranářem, je její schopností navenek hrdě ukázat, šířit, zhmotnit a prosazovat její dary, její jedinečný obsah.
Pokud je muž v rovnováze (má v rovnováze ženský a mužský princip), pak v jeho chování se projevuje stejnou měrou muž i jeho vnitřní žena (ženský princip). Pokud je muž probuzený (je v rovnováze jeho mužský a ženský princip), pak podle mě jeho vnitřní žena je ženou, která se projevuje přes něj, přes muže. Co to znamená? Muž se neprojevuje čistě jen jako mužský princip, který vyváří prázdné formy a bezduše realizuje vně. Tento probuzený muž se sice věnuje aktivitám, jež vytváří formu. Věnuje se aktivitám, jež se odehrávají na jevišti. Věnuje se realizaci obsahu (vytváření formy). Avšak, nečiní tak bezcitně, „přes mrtvoly“, nýbrž čestně, s pochopením a soucitem. Tento muž nerozdává jen příkazy a pokyny, ale vysvětluje, proč takto věci potřebuje mít a je otevřený názoru jiných. Na každou realizaci čehokoliv se dívá nikoliv jen jako na „tah na bránu“ s vidinou gólu, ale i z pohledu, co daný „gól“ přinese nejen jemu, ale všem okolo, co daný gól změní k lepšímu. Je dostatečně silný na realizaci projektů a stejně tak dostatečně silný (odvážný) na projevení citů a slabostí. A toto je projevený ženský princip v muži. Žena uvnitř muže je tedy jeho „zjemňovatelem“, jeho neviditelný rádce, klíč k jeho srdci a srdcím jiných lidí, k autenticitě, a jeho síla tu moc nezneužít.
Tito probuzení muži a ženy již nepotřebují druhé pohlaví, aby je doplňovalo, aby jim vyplnilo to, co oni si nejsou schopni „obstarat“. Tito muži a ženy jsou naprosto celiství a schopní žít sami. A právě tito muži a ženy začnou pozvolna vytvářet vztahy nové doby. Svobodné vztahy založené na úctě, oddanosti a lásce jeden k druhému. Hloubku toho a význam těchto slov (oddanost a láska) v těchto vztazích si nejsme schopni většina z nás zatím ani představit.
Je to však postupný proces. Nejdřív nás někdo musí probudit (udát impuls k postupnému probuzení). Ženy budou probouzet muže. A muži budou probouzet ženy.
Ženu může probudit jen ten muž, který k ní chová hlubokou úctu, respekt, lásku a hlavně, projevuje jí hloubku těchto svých citů – projevuje ji svůj ženský princip – ukazuje ji svoji ženu uvnitř sebe. Ukazuje ji tak vlastně její vlastní ženu. Tím posiluje její ženský princip, který se pomalu dorovná s mužským, který měl u ní třeba i dlouho navrch. A to chce odvahu. A odvaha vyžaduje sílu. To svede jen silný muž.
Stejně tak muže do jeho síly může probudit jen silná žena. Muž je probuzen jen tou ženou, která k němu chová hlubokou úctu, respekt a lásku a projevuje ji tím, že muž si může dovolit být před ní slabý. Ona svoji silou (svým mužem uvnitř sebe) mu vytváří (udržuje) prostor, kde se může plně projevit jeho slabost a ona při tom vůči němu udržuje otevřené srdce a vnímá ho stále s respektem a úctou. Tato žena bude za daným mužem stát a udržovat své vidění jeho jako toho silného a schopného (navzdory vnějšímu zdání). Přesněji, bude žensky projevovat mužský princip. Tedy, bude projevovat svého vnitřního muže, avšak nikoliv bez ženy (bez ženského principu), ale ruku v ruce s ženským principem. Tím tato žena posiluje v daném muži jeho mužský princip. Ukazuje mu jeho vlastního muže. Avšak již nikoliv pouze toho, jež bezhlavě a beze smyslu uplatňuje pouze „tah na bránu“. Svým soucitným projevem mužského principu (mužským principem projeveným spolu s ženským principem) v muži probouzí Muže.
A my všichni se takovými silnými ženami a muži, kteří probouzí opačné pohlaví, pomalu stáváme. A to tím, jak postupně odhazujeme masky, přijímáme své strachy a tím necháváme stále častěji promlouvat své srdce.
https://www.jinypristup.cz/clanek/20170 ... e-muz-zenu