Jana píše:.Petra píše:Hlavně, když jsi spokojená, Jani. Mně by to nestačilo.

V Boží přítomnosti, v blahoslavení, že Bůh je tím vším, co je,
je představa sebe jako něčeho odděleného, čemu by mohlo něco stačit nebo nestačit,
naprosto nesmyslná.
Proto Ježíš učí, že největší přikázání je největší a Ram Dass říká, že poznat to, znamená zamilovat se a přenést to na všechno ostatní.
Jsme tím, a můžeme si o tom myslet, co chceme.
Jen se nad tím poznáním mohla zavřít hladina zapomenutí a my můžeme žít povrchním vlnobitím, které se může jevit jako jediná realita.
A hlubina poznání může zůstat jen sladkým tajemstvím v nás a vracíme se do ní tuze rádi a bez obav v hlubokém spánku beze snů, v pokojném spánku spravedlivých.
Tobě to stačí, Jani, mně by to nestačilo.
Klidně si k tomu ještě přidej antichrista, ohnivé jezero, peklo nebo svatou Janu.
Tobě to stačí, ok. Já bych se s tím nespokojila.
Víc k tomu není co říct.
P.S.
Jestliže jsi jako Mooji, Jani, tak pro tebe jistě nebude problém akceptovat, že to vidím jinak než ty a přestaneš můj pohled kritizovat jako nesmysl. Já tvůj pohled jako nesmysl nekritizuji. Podle mne má každý právo na svůj pohled - pokud vím, tak realizovaní/probuzení to vidí také tak.
Prostě mi odpust, že vnímám tvoje slova bud jako neklidné horování o představách Boha a o představách Božího království nebo jako lásky-prázdné hromování o představách antichrista, pekla atd.
Jdu si ted radši přečíst, co říkal E. Tomáš nebo Ramana nebo Nisargadatta - protože z jejich slov vnímám hluboký mír, klid, lásku, soucit, pochopení.
Třeba je chyba ve mně, že to z tvých slov nevnímám. Ale spoléhám se na to, co vnímám a nemám zájem si začít namlouvat, že něco vnímám špatně. To bych pak mohla i ten mír a lásku - třeba z Ježíšových slov vnímat špatně.
Když se něco změní, dám vědět.
