Návštěvníci, Jiní, Hvězdní lidé, ET atd.

[Alaja]

cyklon....

[Alaja]

něco....ještě nevím co....buď se ke stanici dovlekl sentinel (nebo jiná pozemská pošta) nebo tam zrovna visí ufo....

[Alaja]

smailík tu i tam...mezi mraky....

[Alaja]

...vypadá to skoro jako loučení......

[Alaja]

A málem bych zapomněla....S.Kelly (který se za pár dní vrací zpět na Zem) se pochlubil touto kresbičkou....(jeho fotka ‎z 23. ‎ledna ‎2016)

[Alaja]

Ten obrázek mi cosi připomněl. Prohledala jsem dávné zápisky a našla popis z jednoho svého snu...:

9.9.1996...sen....úryvek...
...malý kamarád - hnědý, huňatý, asi 35 - 40 cm vysoký, malá kulatá ouška...jako medvídek...
...chtěl odletět někam do souhvězdí Loveckých pistolí (?), které jsme poskládali z kousků....
v druhém snovém úryvku se u něho vyskytovalo i něco jako "dvě červené třešinky"...


V bdělém stavu jsem pak prohledávala malý hvězdný atlas, ale takové souhvězdí jsem nenašla. Až vroce 1997, 8.10., v rádiu, povídali, že objevili hvězdu, která je větší než Slunce, jménem "Kosmická pistole".....je někde ve středu naší galaxie...
A před chvilkou jsem našla na netu tyto zajímavosti..:

Nejtěžší hvězda zhubla

Až doposud se astronomové domnívali, že hvězda Pismis 24-1 váží 200 až 300 Sluncí a je nejtěžší hvězdou v Mléčné dráze. Nejnovější pozorování provedená pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu ale ukázala, že ve skutečnosti se jedná o dvojhvězdu. Každá ze jejích složek má hmotnost „jenom“ kolem stovky hmotností našeho Slunce.

Hvězdu Pismis 24-1 nalezneme uvnitř otevřené hvězdokupy, která se nachází v jádře emisní mlhoviny NGC 6357. Tuto mlhovinu je možno na obloze spatřit v souhvězdí Střelce, kde se rozprostírá na ploše o průměru jednoho úhlového stupně. Ve skutečnosti leží ve vzdálenosti 8 000 světelných roků od Země. V mlhovině se nachází řada mladých a hmotných hvězd. Jejich intenzivní ultrafialové záření ionizuje část mlhoviny, která díky tomu září, a zároveň uvnitř „vyfouklo“ obrovskou bublinu.

Astronomové pod vedením Jesúse Maíze Apellánize (Instituto de Astrophisica de Andalucía) zkoumali tuto hvězdu v rámci studie, jejímž cílem je zjistit jaká je horní hranice hmotnosti hvězd ve vesmíru. Nad touto otázkou se totiž vědci zamýšlejí již několik desetiletí. Současné modely naznačují poměrně široké rozpětí maximálních hmotností hvězd – mezi 120 a 300 hmotnostmi Slunce.

Nejhmotnější hvězdy patří sice mezi ty nejvíce svítící, ale přesto je měření jejich hmotností komplikované. Mnohé z nich jsou součástí vícenásobných systémů, které se navenek projevují jako jedna velmi těžká hvězda. Astronomové se domnívají, že až 90% hvězd se nerodí jako samostatné hvězdy. Velmi těžké hvězdy jsou navíc velmi vzácné. V blízkém okolí Slunce proto nalézáme jen velmi malé množství těžkých hvězd, které je možno studovat do větších detailů.

Dlouhou dobu byla hvězda Pismis 24-1 považována za nejhmotnější hvězdu v Mléčné dráze. Pozorování, která provedl Apellánizův tým za pomoci Hubbleova kosmického dalekohledu (HST) ale tento názor změnila. Díky vynikajícím rozlišovacím schopnostem přístroje Advanced Camera for Surveys byl totiž HST schopen Pismis 24-1 rozlišit jako dvě oddělené hvězdy. Každá z nich váží už „jenom“ zhruba jako stovka Sluncí.

A to není vše, „hubnutí“ této monstrózní hvězdy může ještě pokračovat. Pozemská pozorování totiž naznačují, že by se ve skutečnosti mohlo dokonce jednat o trojhvězdu. V takovém případě by hmotnost každé z hvězd klesla až na 70 sluncí. Nicméně i pak by stále ještě patřily do TOP 25 nejtěžších hvězd v naší galaxii Mléčné dráze.

Hvězda Pismis 24-1 není přitom v dané hvězdokupě výjimečná. Nová studie zde totiž odhalila i dalšího obra – Pismis 24-17. Tato hvězda totiž dosahuje hmotnosti kolem stovky našich Sluncí. Celkový počet velmi těžkých hvězd v této hvězdokupě tak dosahuje čísla tři, což je velmi neobvykle vysoké číslo. V Mléčné dráze je totiž běžné, že na každou hvězdu o hmotnosti 65 a více hmotností Slunce připadá dalších 18 tisíc hvězd s naší mateřskou hvězdou srovnatelných. A jelikož takto hmotná hvězda žije jenom kolem 3 miliónů let, ve skutečnosti na každou z nich připadají milióny hvězd „normálních“.

Studium extrémně těžkých hvězd je důležité i z jiného hlediska. Takové hvězdy žijí velmi krátkou dobu a své galaktické působení končí okázalou explozí supernovy a zhroucením do černé díry. Nové poznatky o takových hvězdách tak mohou pomoci i k pochopení těchto extrémních útvarů ve vesmíru.


http://www.osel.cz/2309-nejtezsi-hvezda-zhubla.html

[Alaja]

Vlastně jsem měla ještě jeden sen o bytostech typu "medvídek"----a to 5.3.1998....
...tehdy se jednalo o nějaké nouzové přistání nějakého malého dopravního létajícího zařízení na ulici v nějakém sídlišti uprostřed hustého lesa, kde bydleli chlupatí medvídci.....tihle byli pro změnu zrzaví. a snad o trošku vyšší, než ti hnědí z předešlého snu......

[Alaja]

http://tn.nova.cz/clanek/na-zemi-dopadl ... bomba.html

Na Zemi dopadl velký asteroid, měl sílu jako atomová bomba!

Astronomové oznámili, že na Zemi dopadl šestého února velký asteroid. Jak hořel v atmosféře, vypadal jako obří ohnivá koule. Dopad létavice uvolnil do okolí obrovské množství energie.
Pokud se podivujete nad tím, proč se zprávy o velkém meteoritu objevují až teď, po dvou týdnech, odpověď je prostá - dopad tělesa z vesmíru skoro nikdo neviděl.
Kosmická ohnivá koule totiž dopadla do jižního Atlantiku, tisíc kilometrů východně od brazilského probřeží. A je to asi dobře, protože podle NASA náraz uvolnil energii 13 tisíc tun trinitrotoluenu (TNT).
Jen pro srovnání - atomová bomba Little Boy, shozená v roce 1945 na japonskou Hirošimu, mělo sílu 15 tisíc tun TNT. Každopádně je ohnivá létavice, která před dvěma týdny dopadla do Atlantiku, největším podobným objektem od Čeljabinského meteoritu.
Ten v roce 2013 explodoval nad ruským městem Čeljabinsk s ještě větší silou. Tlaková vlna a létající trosky tehdy zranily přibližně 1600 lidí.

http://www.astro.cz/clanky/slunecni-sou ... eorit.html

V blízkosti Kodaně dopadl meteorit

V sobotu 6. února 2016 viděla řada obyvatel Dánska a okolních států velmi jasný bolid, který na konci explodoval. Projevil se i zvukovými efekty a jeho zbytky byly nalezeny v okolí Kodaně.
...

http://www.hvezdarnaplzen.cz/2016/02/15 ... a-v-indii/

Zabil meteorit člověka v Indii?

Řada zpravodajských serverů přinesla zprávu, že poprvé v historii došlo k usmrcení člověka meteoritem. Mělo se tak stát v jižní části Indie a při dopadu byly údajně zraněni i další lidé. Kolem události se však vznáší několik nejasností.

Jak se podle dostupných informací celá událost odehrála? Do areálu soukromé vysoké školy na jihu Indie dopadl v sobotu 6. února 2016 asi půl hodiny po poledni neznámý předmět a došlo k výbuchu, který byl slyšet až do vzdálenosti tří kilometrů. Tlaková vlna a úlomky tělesa zasáhly řidiče autobusu, který popíjel vodu na trávníku poblíž školní jídelny a těžce jej zranily. Podle jednoho zdroje byl následkem exploze vymrštěn až tři metry do vzduchu. Přes poskytnutou pomoc zemřel během převozu do nemocnice. Následky exploze poranily další tři osoby – studenta a dva zahradníky, ale naštěstí už ne tak vážně. Tlaková vlna způsobila i škody na majetku. Vyrazila okna na okolních budovách a zaparkovaných vozidlech. Poničila také nádrž na vodu a na nedaleko stojících autobusech potrhala větrné bariéry.
...

[Alaja]

Blízký průlet planetky 2013 TX68 5. března 2016 aneb Přebíhání dálnice

V sobotu 5. března letošního roku dojde k blízkému průletu malé planetky 2013 TX68 okolo Země. Pokud se vyplní nejextrémnější předpověď, odehraje se tento průlet ve výšce pouhých 17000 km nad Zemí, tedy asi 2x blíže než obíhají geostacionární družice. Pro astro-nadšence to zní zajímavě, pro někoho možná hrozivě. Není však důvod k obavám. A jak to souvisí s přebíháním dálnice?
 

V tomto článku nechceme nikoho nabádat k přebíhání dálnice. Rozhodně to nezkoušejte! Přesto nám tento příměr umožní pochopit, jak složité je někdy předpovídání průletů planetek okolo Země, což se týká i tohoto případu.

Srážka se Zemí se nekoná

Planetka 2013 TX68 byla objevena v závěru roku 2013 a pozorována byla tehdy jen krátkou dobu, proto neznáme její dráhu úplně přesně. Přesto ale dost přesně na to, že můžeme prohlásit, že možnost srážky se Zemí je nejen v letošním roce, ale i v dalších budoucích průletech okolo Země prakticky vyloučena. Planetka má velikost asi 30 metrů – zhruba dvojnásobnou oproti asteroidu (pojmy asteroid a planetka jsou synonyma), který explodoval v únoru roku 2013 poblíž ruského města Čeljabinsk, a zhruba poloviční oproti asteroidu, který v roce 1908 explodoval v oblasti řeky Tunguzka na Sibiři. I pokud by se srazila se Zemí, nejednalo by se tedy o celoplanetární, ale pouze lokální událost.

Průlet bude těsný aneb Jak přejít dálnici

Předpovězená vzdálenost nejtěsnějšího letošního průletu se pohybuje od již zmiňovaných 17000 km do 14 milionů km, což působí dojmem, že přesně dráhu této planetky rozhodně neznáme. Jak to tedy je? Zde si pomozme představou přebíhání dálnice. Při této téměř sebevražedné činnosti známe velice přesně dráhy aut – pohybují se ve svých jízdních pruzích. Co ale většinou nedokážeme odhadnout, je jejich rychlost a vzdálenost, a proto je velice obtížné si přeběhnutí správně načasovat. Nyní si představme, že přes dálnici vede lávka pro pěší a my se vydáme po ní. V tom případě nám v žádném případě kolize s autem nehrozí. Jaká ale bude nejmenší vzdálenost, na niž se k nám auto přiblíží? Pokud si přechod správně naplánujeme a budeme se vyskytovat nad daným pruhem přesně v momentě, kdy pod lávkou projíždí auto, bude naše nejmenší vzdálenost od něj rovna výšce lávky. Pokud ale zahájíme přechod později nebo dříve, bude nejmenší vzdálenost vždy větší, protože při průjezdu automobilu pod lávkou nebudeme přesně nad ním.

Dráha planetky 2013 TX68 ve Sluneční soustavě

Nyní k planetce 2013 TX68. Její trajektorii ve Sluneční soustavě – „ jízdní pruh“ – známe docela přesně. Nepřesně ale známe její oběžnou dobu, která činí 780 dnů plus mínus asi jeden den. S touto nepřesností přibližně jednoho dne nevíme, kdy dojde k maximálnímu přiblížení k Zemi. Zemskou dráhu ale známe velice přesně a víme, že v tomto případě je Země (i její pohyb hraje při předpovídání roli) chodcem jdoucím po lávce. Víme tedy, že asteroid nás mine, ale nevíme kdy přesně ani jak daleko.

Katastrofa nehrozí ani za rok

„Katastrofisté“ si v tuto chvíli mohou oddechnout. Přejít dálnici po lávce je zcela bezpečné. Situace ale již není tak optimistická pro astronomy amatéry, pro něž je blízký průlet planetky zajímavá pozorovatelská příležitost. Vzhledem k neurčité oběžné době se nedá dobře předpovědět, kde na obloze bude planetka pozorovatelná. Navíc se před největším přiblížením bude pohybovat na denní obloze, takže nebude pozorovatelná vůbec. Není tedy možné ani doufat v to, že se její dráha ještě před průletem zpřesní dalšími pozorováními. To se může podařit až po průletu, a tudíž se teprve zpětně dozvíme, jak daleko od Země skutečně planetka prolétla.

Planetka 2013 TX68 se k naší planetě přiblíží opět na konci září 2017. Protože ale známe její „jízdní pruh“, už nyní víme, že i následující setkání se bude odehrávat v bezpečné vzdálenosti.

http://www.astro.cz/clanky/slunecni-sou ... lnice.html

[Alaja]

ISS......‎27. ‎února ‎2016, ‏‎17:24:09 - ‏‎17:32:24 hod.....
zase samá CD-éčka

[Alaja]

ISS...před chvílí...

[Alaja]

https://www.youtube.com/watch?v=ePw_d1QzJ2E

NASA Unidentified floating object outside International Space Station ISS

Publikováno 17. 2. 2016

[Alaja]

https://www.youtube.com/watch?v=45x2Glq95eQ

Cigar Shape UFO Above Mont Fort, Swiss Alps

Publikováno 21. 2. 2016
Hi guys, In this footage, you will see a Cigar shaped UFO casually flying above cable cars located in Mont Fort, Swiss Alps.

[Alaja]

https://www.youtube.com/watch?v=-iMIn6R8tUs

Ufo bei der ISS am 24.02.16

Publikováno 24. 2. 2016
Ab 34 Sekunden sieht man ganz deutlich ein UFO in der rechten oberen Ecke. Zum besseren Sehen wurde dieses Objekt noch einmal gezoomt. In der linken oberen Ecke sieht man den Mond.

[Alaja]

ISS...‎1. ‎března ‎2016, ‏‎1:35:06

Bílý válec...se přiletěl podívat, jak poletí kosmonauti domů......

[Alaja]

http://technet.idnes.cz/kelly-a-kornije ... ntent=main

Kosmonauti z ISS se po roce vrátili na Zemi, přistáli v kazašské stepi

2. března 2016 7:11
V kazašské stepi ve středu přistála návratová kabina ruské rakety Sojuz. Po téměř ročním pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici se v ní na Zemi vrátil americký astronaut Scott Kelly a ruský kosmonaut Michail Kornijenko. Spolu s nimi přiletěl také ruský kosmonaut Sergej Volkov.


Kelly a Kornijenko, kteří na ISS strávili 340 dní, se na oběžné dráze kolem Země účastnili experimentů, které by mohly pomoci při budoucích výpravách člověka na Mars. Přistání návratové kabiny proběhlo podle plánu v 05:27 SEČ a její poloha už byla lokalizována. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na televizi NASA.

Při návratu se ke dvojici kosmonatů přidal ještě Sergej Volkov z ruské vesmírné agentury Roskosmos. Ten na ISS dorazil až 4. září 2015. Posádka nakonec přistála jihovýchodně od kazašského města Dzhezkazgan, uvedla NASA na svých webových stránkách.


Jednalo se o bezprecedentní rok výzkumu pro NASA, během nějž dvojice rekordmanů na ISS procestovala vesmírem více než 231 milionů kilometrů, 5440krát obkroužila Zemi a zažila 10 880 orbitálních východů a západů Slunce.

Po roce na ISS nyní na Kellyho a Kornijenka čeká série zdravotních testů, v nichž chtějí vědci NASA především zjistit dopady pobytu ve vesmíru a prostoru bez gravitace na lidské tělo.

Kelly a Kornijenko na ISS přistáli 27. března 2015. Během jejich ročního pobytu na stanici žilo 10 kosmonautů ze šesti různých států (USA, Rusko, Japonsko, Dánsko, Kazachstán a Velká Británie).

[Alaja]

ISS - 2.3.2016...kolem 16 hod....

[armin]

Radioteleskop zachytil opakující se signál z dalekého vesmíru

Signál má (logickou) strukturu
Server britského deníku The Indepedent v této souvislosti upozorňuje, že udivení vědci již minulý rok připustili, že některá „radiová pípnutí” popisovaného typu budí dojem, že jsou vysílána strukturovaně, a mohla by tedy být produktem mimozemských technologií. Zachycené vlnění trvalo několik milisekund.

Buď jak buď - vědci jsou si nyní jistí, že signál ze stejného zdroje přichází opakovaně. Šest z deseti zachycených radiových záblesků bylo navíc vysláno v rozmezí několika desítek minut. To znamená, že zdroj signálu vysílá jen v určitých intervalech nebo je ho možné na Zemi chytat je za určité konstelace hvězdných objektů.

http://www.novinky.cz/veda-skoly/396628-radioteleskop-zachytil-opakujici-se-signal-z-dalekeho-vesmiru.html

[Alaja]

http://www.osel.cz/8729-opakovane-rychl ... ahadu.html

Opakované rychlé rádiové záblesky prohlubují vesmírnou záhadu

Zachycení série rychlých rádiových záblesků z jednoho místa, spolu s určením zdroje jiného rychlého rádiového záblesku v eliptické galaxii a následným zpochybněním jeho katastrofického původu uvedlo vědu o rychlých rádiových záblescích do stavu bublajícího tvůrčího chaosu.

Kratičké ale nesmírně energetické rychlé rádiové záblesky (Fast Radio Bursts, FRB) známe teprve pár let. První objevený rychlý rádiový záblesk pochází dat získaných v roce 2001 australským radioteleskopem Parkes a stále jich známe jenom pár. Astrofyziky ale velice dráždí, protože je obestírají samé záhady. Donedávna nebylo ani jasné, jestli jsou vůbec reálné a stále nikdo netuší, jak vlastně takové rychlé rádiové záblesky vznikají. Nedávný pozoruhodný objev týmu Jasone Hesselse z Nizozemského radioastronomického institutu a Amsterdamské univerzity, který se skví na webu časopisu Nature, do toho bohužel moc světla nepřinesl, spíše naopak.

Až do této chvíle jsme ulovili asi tak tucet rychlých rádiových záblesků a domníváme se, že přilétají z hodně vzdálených galaxií. Zatím to vypadalo, že z jednoho místa dorazí vždycky jenom jeden FRB záblesk, což by nasvědčovalo tomu, že vznikají při nějaké katastrofické události. Jenže Hessels a spol. tvrdí, že zachytili 10 nových rychlých rádiových záblesků, a že úplně všechny pocházejí z jediného místa. Shodou okolností ze stejného místa, odkud přiletěl jeden dřívější FRB záblesk z roku 2012. Pro Hesselsův tým skvělý objev, pro astrofyziky strašidelně kypící záhada. Co by to proboha mohlo být?

Inkriminovaný záblesk FRB 121102 zachytil v roce 2012 slavný portorický radioteleskop Arecibo. Badatelé samozřejmě poté detailně sledovali oblast, odkud tento FRB záblesk přiletěl, ale nic zajímavého tam nenašli. To se ale změnilo v první polovině roku 2015, kdy Hesselsův tým mezi květnem a červnem přesně ze stejného místa zachytil celkem 10 FRB záblesků. A to je na pováženou. Podle Hesselse můžeme zamítnout představy, že rychlé rádiové záblesky vznikají při nějakých katastrofických srážkách nebo explozích. Spekulovalo se například o srážkách neutronových hvězd. Jenže je strašlivě, neuvěřitelně nepravděpodobné, že by se na jednom místě srazily neutronové hvězdy jedenáctkrát za sebou. Nebo že by tam něco tolikrát dramaticky explodovalo.

Vše nasvědčuje tomu, že musíme přijít s jiným vysvětlením. Podle Hesselse by to měl být nějaký rotující zdroj záření, který občas naším směrem zazáří intenzivním rádiovým zářením. Něco jako pulsary. Jestli ale rychlé rádiové záblesky doopravdy přilétají ze vzdálenosti miliard světelných let, jak si mnozí myslí, tak by to prý musel být pulsar nabušený hodně silnými steroidy.

Aby nebylo kolem rychlých rádiových zábleskl málo záhad, sotva před týdnem se objevila další ostře sledovaná studie, tentokrát týmu, který vedl Evan Keane z britské observatoř Jodrell Bank. A ta tvrdí něco úplně jiného. Prý identifikovali zdroj rychlého rádiového záblesku FRB 150418 z dubna 2015, protože objevili rádiový dosvit (afterglow) po tomto záblesku, který trval několik dní. Jako zdroj tohoto FRB záblesku určili eliptickou galaxii ve vzdálenosti 6 miliard světelných let. Takový FRB záblesk jednoznačně ukazuje na katastrofickou povahu vzniku záblesku.

Co na to Hessels? Buď se prý minimálně jeden z týmů mýlí anebo každý tým pozoroval jiný typ události. Něco takového samozřejmě nelze vyloučit. Velmi podobná situace nastala při studiu gama záblesků (GRB), které mátly astrofyziky do té doby, než je rozdělili na dva základní typy – dlouhé a krátké gama záblesky, které se zřejmě podstatně liší svým vznikem.

Ovšem, pokud by si někdo myslel, že už nemůže být víc zmatků kolem rychlých rádiových záblesků, tak by se spletl. Před pár dny totiž Peter Williams z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics a jeho spolupracovníci rovněž zpochybnili závěry Keaneho týmu, ale z úplně jiného konce než Hessels se svými opakovanými FRB záblesky. Jde o to, že Williams a spol. pozorovali druhý rádiový „dosvit“ z Keaneho galaxie. Pokud v tom nejsou nějaké omyly a nedorozumění, tak pochopitelně Keane nemohl pozorovat katastrofickou událost, jako srážku nebo explozi.

Pokud si tohle všechno dají dohromady odborníci na rychlé rádiové záblesky, tedy opakované FRB záblesky Hesselse a spol., FRB záblesk s dosvitem v eliptické galaxii Keaneho a spol. a druhý dosvit z eliptické galaxie Williamse a spol., tak je nejspíš najdeme ve stavu hmatatelného šílenství. Ale taková už astrofyzika je. A vůbec věda. Důležité je nebát se, nemít zbytečné předsudky, vydržet stres a zakousnout se do FRB záblesků se vší vervou.

[Alaja]

Kosmonauté opouštějí orbitální stanici (vlevo je vidět kousek modulu)....
....toto bylo vidět na videu 2.3.2016....a dnes už v tom sestřihu, co ještě opakují na TV NASA, tento kousek s duhovými disketami chybí....vystříhli je...