Zdeněk píše:Za tím je jasný rukopis AI.
Já mám obavu, že se jedná o duševní poruchu. Diskuze s Janou připomíná diskuzi s člověkem identifikujícím se jako Kryštof Kolumbus.
Tomuhle bys rozuměl líp?
Můj svět je mnou, to se nedá oddělit. Opravdu není šance poznávat pravdu skrz iluzi oddělenosti: "já versus svět".
A jak říká Nisargadatta, tenhle skutečný svět nemůžeš poznat, dokud v něm nejsi. A také říká: "Můj svět je skutečný, váš je vymyšlený."
Tvůj svět je to, co vidíš, slyšíš, vnímáš svými smysly. Je stvořen z toho, co si o tom přečteš na internetu, vidíš ve zprávách. Vidíš svět plný válek a nepokojů, vidíš jako řešení porazit nepřátele.
Skutečný svět, tak jak ho poznávají probuzení, je klid a mír sám. Není v něm žádná smrt, žádné utrpení, žádný strach, nikdo cizí, nikdo nepřátelský.
Kdybys teď v tomhle okamžiku oslepl, ohluchl a byl úplně izolován od všech těch zpráv ze světa, tak by možná podobný klid a mír v Tobě mohl být taky. Podobný klid a mír zažívají jogíni, mniši, když se od světa izolují. Pak to vypadá, že v klidu není problém klid udržet. Jenže pravda se ukáže, když se dostanou zpátky do civilizace. Pokud se v nich neprobudilo uvědomění jednoty Bytí, tak v ruchu světa o ten klid zase přijdou.
Rozdíl mezi klidem pramenícím z nevidění (ze slepoty) a klidem v prozření je v poznání Skutečnosti, kterou je Já. "Vše je Já a blaženost…" jak říká Eduard Tomáš.
Slepý květinu nevidí, Eduard Tomáš popisuje, jak se podívá na květinu, odmyslí tvar a jméno a květina je tímtéž, co Eduard Tomáš. Ve skutečnosti je to ještě mnohem jednodušší.
Bez připoutanosti k tělu a mysli, bez připoutanosti k iluzi oddělenosti, je tady rovnou uvědomění, že absolutně všechno je Já a blaženost, sat-čit-ánanda - Vědomí - Bytí.
Proto Nisargadatta popisuje "svůj svět" tak, jak ho popisuje. A je třeba říct, že ten popis je naprosto výstižný.
Maharádž: "
Všichni jste promočení, protože hustě prší. V mém světě je vždy pěkné počasí. Není tu noc ani den, teplo ani chladno. Netrápí mne tu žádné starosti ani výčitky svědomí. Má mysl je osvobozena od myšlenek, neboť tu nejsou žádné touhy, jichž by byla otrokem.
Váš svět je pomíjivý a proměnlivý. Můj svět je dokonalý a neměnný. Můžete mi o svém světě říkat cokoli chcete – budu poslouchat pozorně, možná dokonce i se zájmem, ale ani na okamžik nezapomenu, že váš svět neexistuje, že sníte.
Můj svět nemá žádné charakteristické vlastnosti, podle kterých by se dal rozpoznat. Nelze o něm říci nic. Já jsem svým světem. Můj svět je mnou samotným. Je úplný a dokonalý. Každý otisk je vymazán, každá zkušenost odmítnuta. Nepotřebuji nic, dokonce ani sebe ne, neboť sám sebe nemohu ztratit.
Cokoli se stane ve vašem světě, to má platnost a vyvolává reakce pouze v něm samotném. V mém světě se neděje nic.
Vaše slova mne nemohou postihnout. Můj svět je neverbální. Ve vašem světě to, co je nevyslovené, neexistuje. V mém světě neexistují slova a jejich významy. Ve vašem světě není nic stálého, v mém světě se nic nemění. Můj svět je skutečný, zatímco váš je vytvořen ze snů."
Můžeš si sám odpovědět: Ty si připadáš normální, když popisuješ svůj svět tak, jak ho poznáváš?
Dokážeš si přiznat, že skutečnost je to, co poznává Nisargadatta?
Nejde o to, abys vyhodnocoval, kdo je blázen, jde o poznání Skutečnosti - o probuzení ze snu.
