Skutečnost a zážitek

[Paradoxy]

Teď jsem četla ta cvičení Ra a to mi taky přijde podobné k jiným duchovním cvičením.

O takových nevím.
V mém případě to znamenalo nalézt odpovídající opačnou emoci k lásce ke Kristýnce. No tak hledat nenávist to se mi zrovna nechtělo, tak co třeba lhostejnost? To by šlo. Tak mě napadlo, že je třeba to udělat jako to dělají dobří herci, jako by se stanou tou postavou, kterou mají hrát. Přenastaví si to v hlavě. To je práce.

Jde vlastně o získání jiného zorného úhlu. No jo, jenomže jsem si uvědomil, že oba ty zorné úhly přeci mají společný prostor (ve kterém se odehrávají). To bylo skutečně obohacující. Protože jenom tak lze uskutečnit ono "vyvážení". Pokud např. katolíci milují své nepřátele (aby se dostali do nebe), tedy bez nalezení onoho prostoru, tak je to takový sladkokyselý nálev, který se jim pak zobrazuje na charakteru. Takový naprd.

Já teda nedokážu chápat ty geografické cvičení, nikdy jsem tomuhle nerozuměla.

Taky nevím. Už to později Ra blíže neosvětlil, protože Don, co vedl tu channelovací skupinu, se zastřelil.

Možná se pletu, ale mám pocit, že jsem něco na stejný způsob našla v knize
https://www.databazeknih.cz/knihy/buddh ... onu-224618. Tak to je hodně cenné uvědomění s tím prostorem.

[Trini]

. Autentičnost není v tom, kdo mluví, ale z jaké hloubky je to slyšeno.

Realizovní o tom říkají něco jiného:

832.

Tazatel: Je nějaký rozdíl mezi pravdou, kterou vysloví duchovní Mistr a toutéž pravdou, kterou vysloví jeho žák? Na první pohled by se zdálo, že účinek bude stejný,.

Eduard Tomáš: Není tomu tak. Prohlášení žáka může mít sílu jeho intelektu, ale prohlášení duchovního Mistra má vždy sílu Pravdy.

Tazatel: Co to znamená?

Eduard Tomáš: To znamená, že dopad obou prohlášení bude různý. To, které je řečeno Mistrem intiutivně z nitra, zasáhne člověka až do hloubi srdce. To druhé zapůsobí obvykle jen jako informace.

.
(Ale pro ego je nejvyšší Pravda nepřijatelná, smrtící)

To spíš vypadá na argument ega, aby se prosadilo v diskuzi.

[Trini]

. Autentičnost není v tom, kdo mluví, ale z jaké hloubky je to slyšeno.

Eduard Tomáš: To znamená, že dopad obou prohlášení bude různý. To, které je řečeno Mistrem intiutivně z nitra, zasáhne člověka až do hloubi srdce. To druhé zapůsobí obvykle jen jako informace.

Je to tedy podstatně jinak. Tvrzení Mistra dokáže otevřít hloubku v posluchačovi. To AI nedokáže a nikdy nemůže dokázat.

[Trini]

Ty Jano to AI je fakt mor, v duchovním smyslu.

Naprostý souhlas. Je to jako mlácení prázdné slámy - hraní si se slovy. Není v tom a nikdy v tom nemůže být síla Pravdy.

Je v tom omámení.

Právě to silné omámení jsem viděl na fotce Jany v jejích očích, až jsem se toho lekl.
(což Jana interpretovala jako že jsem se lekl hloubky její Pravdy )

Její oči na té fotce mi připomínají oči Rudolfa Steinera v době, kdy viděl pozitivně Lucifera - jako nosiče světla. Což myslím původně podle bible Lucifer byl, než se z něho stal padlý anděl - odpadlík od Boha. R. Steiner dokonce začal vydávat časopis s názvem Lucifer Gnosis. Časem rozpoznal Lucifera jako pokušitele. Na materiální urovni vnímal jako pokušitele Ahrimana a na duševní úrovni Lucifera. Oba je ale viděl jako důležité faktory při vývoji člověka. Velmi přesně popsal, v kterých oblastech a jakým způsobem na člověka oba působí.

Takhle vypadal v dobách, kdy obdivoval Lucifera - nosiče světla.




Zřejmě tím obobím musel projít, aby na vlastní kůži poznal, jak je to s Luciferem - pokušitelem. Svoje poznatky pak předal ostatním.

Někde jsem četla nebo slyšela, že Lucifer je stále nosič světla - ale jeho světlo je chládné, mrazivé, až pálí.

[armin]

Není žádná duchovní cesta, veškeré duchovní cestování je jen hra, mája, iluze.

Jana, jedna z prvních obětí umělé inteligence... v křemíkovém nebi

https://www.youtube.com/watch?v=7S8wllPmazM

[armin]

.
(Ale pro ego je nejvyšší Pravda nepřijatelná, smrtící)

To spíš vypadá na argument ega, aby se prosadilo v diskuzi.

Přesně tak.
Proto se Jana té pravdě o sobě pořád tak zuřivě brání, protože pravda, pravdivý obraz sebe v zrcadle, probuzení, je opravdu pro ego - egoismus smrtící.
Smutné na tom je, že Jana k té obraně svého ega používá i slova a formulace z duchovních textů.
Proto u lidí, kteří mají rádi myšlenky a ducha Tomášových, Nisargadatty a dalších Mistrů, budí oprávněný odpor.
Jediný, kdo s těmi jejími zoufalými spatlaninami souhlasí, je už jen AI, která je k tomu souhlasení s tazatelem naprogramovaná z komerčních důvodů.

[Trini]

.
(Ale pro ego je nejvyšší Pravda nepřijatelná, smrtící)

To spíš vypadá na argument ega, aby se prosadilo v diskuzi.

Přesně tak.
Proto se Jana té pravdě o sobě pořád tak zuřivě brání,

To chápu, že se brání - ta skořápka nemá být ještě stržena,

ale jako problém vidím, že při diskuzi se snaží svoje současné přesvědčení vnutit ostatním jako všeobecnou pravdu. A k tomu používá, jak jsi napsal, slova realizovaných.

Podle R. Steinera působí síly Lucifera tak, že nadšení, které může být zcela přirozené, se neustále stupnuje až přeroste ve fanatismus a z toho následující misionářství. A to v druhých způsobuje odpor. který misionář "vysvětluje" argumenty typu: pro ego je nejvyšší Pravda nepřijatelná, smrtící. Argumenty vraždÍcí diskuzi.

Podle Eduarda Tomáše maji i tzv. Mistři více čí méně ego, a přesto není pro ně Pravda nepřijatelná. V okamžiku Poznání se sice ego včetně paprsku Nadjá rozpustí ve svém Zdroji, v Nadjá, ale pak se zase paprsek Nadjá vynoří s více či méně oslabeným egem. Je pak třeba dohlížet na to, aby se ego= sobectví neposilovalo, ale naopak zeslabovalo. K tomu zesilování ega patří např. i duchovní fanatismus, který si ego může vysvětlovat jako "svaté nadšení".

Samozřejmě, že je Jana přínosem pro diskuzi - ale i ona - včetně nás všech - by se měla snažit přijít na to, kdy je diskuze smyslplná, inspirativní a kdy se stává dogmatismem a fanatismem.

To je můj pohled.

[Nic]

S probuzením vyvstává poznání, o kterém mluvili Míla, Eduard i další mistři: že pod všemi maskami a formami je jen jedno Božské Já a ničím nepodmíněná Láska.

Dokud žijeme v iluzi oddělenosti, sníme svůj sen o tom, že jsme někým jiným než ten druhý. Pak v druhých nevyhnutelně vidíme jen zrcadlení své vlastní mysli, svých strachů a svých konceptů.

Věřím, že takové diskuse mohou být velkým přínosem právě tehdy, když nám poslouží jako zrcadlo. Můžeme se v něm pravdivě podívat na to, co o druhých píšeme a co si o nich myslíme – a přiznat si, zda naše slova vyvěrají z oné nejvyšší Pravdy, nebo jsou jen obrazem aktuálního stavu naší mysli a jejích obran.

Přeji nám všem, abychom za všemi slovy a koncepty dokázali vždy rozpoznat to jedno Jáství, které nás spojuje.

[armin]

Dokud žijeme v iluzi oddělenosti, sníme svůj sen o tom, že jsme někým jiným než ten druhý. Pak v druhých nevyhnutelně vidíme jen zrcadlení své vlastní mysli, svých strachů a svých konceptů.

To je tvoje vlastní zkušenost, že v druhých vidíš jen zrcadlení své vlastní mysli, svých strachů a svých konceptů?

[Trini]

S probuzením vyvstává poznání, o kterém mluvili Míla, Eduard i další mistři: že pod všemi maskami a formami je jen jedno Božské Já a ničím nepodmíněná Láska.

Pokud vím, tak realizovaní říkají, že všechno je To Jediné. Že To Jediné není pod formami, ale že je přímo jimi. F. Drtikol to popsal pomocí kávy - samsara je nirvana. Ramana: Co je Mája? - Je jen Skutečností.

To lidé samozřejmě běžně nevnímají. Z těch pěti charakteristik obvykle vnímají resp. mohou pozorovat jen ty dvě poslední, a proto se jim říká lidské.

Eduard Tomáš:

Jak známo, kažká věc má pět charakteristik: existence, vědomí, blaho, jméno a tvar. To je starobylá stěžejní zásada východních duchovních nauk mnohokrát zdůrazňovaná ve Védách i Upanišadách, po staletí proklamovaná četnými mudrci a duchovědci světa. Prvním třem charakteristikám se obyčejně říká božské, posledním dvěma lidské. Lidské jsou proto, že je může člověk pozorovat respektivě uvědomit si je - jméno a tvar - a také protože jsou to charakteristiky jen dočasné, charakteristiky pomíjející. První tři: Existence, Vědomí a Blaho jako takové, však člověk nemůže pozorovat, i když je může také jistým způsobem poznat, resp. zažít, zahloubá-li se sám do sebe.

Tím, že lidé ty tři božské charakteristiky obvykle nemohou pozorovat, vzniká představa, že jsou "pod těmi" lidskými. Po Poznaní je jasné, že to tak není. Předtím ale je ok, když si hledající aspon představují, že ty tři první chrakteristiky existují - třeba obrazně pod těmi lidskými.

Přeji nám všem, abychom za všemi slovy a koncepty dokázali vždy rozpoznat to jedno Jáství, které nás spojuje.

Také si myslím, že je lepší se soutředit na to, co nás spojuje, než na to, co náš rozděluje. Lidstvo ted žije především rozdělenost, neustále uměle živenou. Rozdělenost, když se neustále prohlubuje, vede k válce.

Nisargadatta: Nad Jednotou Bytí stojí spojení lásky. Láska je smysl a účel duality.

[Trini]

Dokud žijeme v iluzi oddělenosti, sníme svůj sen o tom, že jsme někým jiným než ten druhý. Pak v druhých nevyhnutelně vidíme jen zrcadlení své vlastní mysli, svých strachů a svých konceptů.

To je tvoje vlastní zkušenost, že v druhých vidíš jen zrcadlení své vlastní mysli, svých strachů a svých konceptů?

Jana je silně připoutaná ke konceptu - iluze oddělenosti. Realizovaní mluví o oddělenosti velmi zřídka. Když totiž v mysli pořád figuruje pojem "oddělenost", tak to jen (možnou) oddělenost posiluje, namísto, aby ji rozpouštělo. Jana se neustálým psaním o odělenosti od ostatních oddělila. Podle mne by se měla víc soustředit na spojení, než na oddělenost.