armin píše:Nic píše:Trini píše:
Žádný realizovaný nikdy neřekl, že existuje svět probuzených. .
Je to přesně obráceně, skutečností je jenom svět probuzených. Tvůj svět, ve kterém poznáváš jako skutečnost nedokonalost, je snem.
"Můj svět je dokonalý a neměnný. Můžete mi o svém světě říkat cokoli chcete – budu poslouchat pozorně, možná dokonce i se zájmem, ale ani na okamžik nezapomenu, že váš svět neexistuje, že sníte."Nisargadatta Maharaj
Ty si z těch slov - z přirovnání, kterým se posluchači chce něco přiblížit - samozřejmě uděláš svoji falešnou doslovnou představu nějakého světa probuzených ve kterém ani neprší.
Nisargadata bude pozorně poslouchat, se zájmem a nezapomene...
Kdo to všechno bude dělat? Nejvyšší pravda? Nisargadattova mysl? jeho individualita? jeho duše? Nebude náhodou to pozorné poslouchání, mluvení Nisargadattovo snění?
To není žádná představa, to je Skutečnost. Jak říká
Nisargadatta Maharaj:[/quote]
"Můj je skutečný, váš je vymyšlený...Toto mluvení je ve vašem světě. V mém je věčné ticho. Mé ticho zpívá, má prázdnota je naplněná, nepostrádám nic. Můj svět nemůžete znát, dokud v něm nejste."
Svět, o kterém mluví Nisagadatta, je tímtéž, čím je Boží království, Nirvána. Je to dokonalost. Nejvyšší pravda.
Dokud není tahle nejvyšší pravda poznávána, tak se jeví jako skutečnost jen to, co se objeví v mysli skrz tělesné smyslové vnímání.
Ale nejsi tělo, proto s připoutaností tělu, ke smyslovému poznání a k mysli, jako k něčemu pravdivému, skrz co věříš, že poznáváš pravdu, vzniká ta největší nevědomost.
Jak říká Eduard Tomáš:
"Když se podíváte na květinu před námi, vidíte, že je nádherná, žlutá, krásně upravená. Já si odmyslím jméno a tvar, zůstane jen božská podstata. Mezi mnou a květinou není rozdílu ..."- tvar (smyslové vnímání)
- jméno (mysl)
Všechno je tím pravým Já
Světem probuzených je sat-čit-ánanda.