honzam píše: Oběť jako obchod s bohy bylo něco tak přirozeného jako jiné běžné denní činnosti. Něco nebo někdo se musí obětovat, jinak bude život ostatních ohrožený. Tenhle dávný řád fungující od úsvitu lidstva a ještě déle se teď nedaří naplňovat. Zmizel spolu s děsivými starými bohy z racionálního způsobu uvažovaní formovaného křesťanstvím a humanismem, který se postupně rozšiřoval po planetě. Mělo to nějakou setrvačnost, ale teď už se to začíná tam na druhé straně projevovat.
Je to šílené, pořád to v sobě zpracovávám. Myslím si, že se tyhle hrůzy až dodnes v nějaké podobě v tajných společnostech předávají. ...
„Milosrdenství chci a ne oběť“ (Mt 9,13)
Ve své podstatě si každý může
svobodně zvolit, jestli v srdci bude pěstovat
nenávist, připoutanost k hmotě, touhu po moci, po penězích, po osobní nepostradatelnosti, a poznávat peklo, nebo bude v srdci probouzet ničím nepodmíněnou lásku a nalézat ráj.
Je naivní věřit, že ten, kdo nalezl peklo a utrpení, dokáže přivést ostatní bytosti jinam, než do pekla a k prožívání utrpení.
Není možné nabídnout nikomu nic jiného, než poznání toho, co sami nalézáme.
Proto Probuzení říkají, že pokud chceme zachránit svět, musíme nejdřív zachránit sebe. Maminka v letadle si nasadí nejdříve kyslíkovou masku sobě a pak ji může nasazovat svým dětem.