Koronavirus zblízka

[Trini]

https://www.novinky.cz/koronavirus/clan ... e-40337409

Kvůli přívalu nemocných hrozí omezení zdravotní péče

Pacientů s covidem-19 v nemocnicích přibývá denně po desítkách. Některé nemocnice se už připravují na to, že kvůli nárůstu nemocných omezí plánované zákroky. Navíc jim může chybět personál, protože specializovaná lůžka nemůže obsluhovat jakýkoliv zdravotník, ale jen ten příslušně vyškolený.

Pokud by nemocní přibývali stejným tempem ještě několik týdnů, ventilátory by mohly dojít. To řekl na neveřejném jednání ministr zdravotnictví Roman Prymula poslancům zdravotnického výboru.

Jak Právo informovalo už ve čtvrtek, Prymula varoval před naplněním kapacit v Praze, kde ve středu přibylo rekordních 601 nakažených a kde jich je nyní už 5000. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), která zveřejnil server Hlídač státu, je k dispozici celkem 22 872 lůžek s možností dodávat pacientovi kyslík. Pro pacienty s covidem je vyhrazeno 979 z nich.

Minulý týden byla celorepublikově volná třetina standardních lůžek s kyslíkem a polovina umělých plicních ventilací. Jenže od té doby vzrostl počet hospitalizovaných ze 413 o polovinu a počet těžce nemocných z 93 rovněž o polovinu.

Podle Prymuly se naplněnost speciálních lůžek blíží limitu, ale zatím kapacita stačí. „Horší jsou kapacity lůžek s ventilátory. Pokud by trend pokračoval tak, jak je nastartován, ještě několik týdnů, tak se dostaneme do problémů,“ uvedl. Rozdělení na lůžka covidová a necovidová podle něj bude zrušeno a přijímají se kroky, aby kapacita stačila. Například se odloží některé neakutní plánované zákroky.

Pomoci mohou medici
V rozhovoru pro Reflex Prymula ve čtvrtek řekl, že zatím není takový tlak na plicní ventilátory. „Primárně potřebujeme kyslík a toho máme zatím dost. Léčba kyslíkem se stává zlatým standardem,“ uvedl. Řekl také, že z posledních dnů se zdá, že nárůst pozitivně testovaných neroste exponenciálně, což naplňuje mírným optimismem.

V případě přeplnění nemocnic by stát podle Prymuly mohl otevřít improvizované kapacity, například lázně, a tam pacienty umisťovat. „Máme zhruba osm různých scénářů, v sedmi příznivých to nebudeme potřebovat,“ řekl.

Vzhledem k tomu, že roste počet nakažených zdravotníků, může se stát, že lůžka budou, ale dojde personál. Právě to české nemocnice v tuto chvíli trápí víc než nedostatek míst. „Bude potřeba zapojení mediků a poučených laiků do nějakých činností. Laici by pomáhali s úkony, které nevyžadují medicínské vzdělání,“ řekl Prymula. Medici pomáhali i na jaře.

„Pokud se bude situace zhoršovat, nevidím jako největší problém samotná lůžka, ale vytíženost a množství zdravotnického personálu,“ řekl Právu ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny Vlastimil Vajdák. V brněnské nemocnici jsou zatím čtyři pacienti s těžkým průběhem.

„Lidé jsou cenná komodita. Zatím je máme, ale vzalo by nám je zavření prvních stupňů základních škol, případně že by se nakazili,“ uvedl pro Právo ředitel pražské motolské nemocnice Miloslav Ludvík. V Motole leží s covidem 32 pacientů, z toho čtyři v závažném stavu. Podle ředitele leží v Motole i několik bezpříznakových pacientů pozitivních na koronavirus včetně jednoho novorozence. „V případě horšího scénáře můžeme pozastavit plánované výkony, jako například totální endoprotézy,“ řekl Ludvík.

„Pokud by došlo k přílivu většího množství pacientů, budeme muset omezit plánovanou péči,“ potvrdila Právu mluvčí pražské Všeobecné fakultní nemocnice Marie Heřmánková. Ve VFN se léčí 19 pacientů s koronavirem, pět pacientů ve vážném stavu na plicní ventilaci a jeden na mimotělním oběhu.

„Další dva dny rozhodnou“
Pacienti s covidem přibývají i v plzeňské fakultní nemocnici, ve čtvrtek jich bylo 40. „Šest z nich bylo napojeno na umělou plicní ventilaci, deset je na lůžku JIP,“ sdělila Právu mluvčí nemocnice Gabriela Levorová. „Pokud i nadále poroste nutnost vyčleňovat lůžka pro pacienty s covidem, bude se muset omezit péče o ty ostatní. I když jsme velká nemocnice, prostorové a hlavně personální kapacity jsou dané a i při navyšování kapacit máme určité limity,“ podotkla Levorová.

K omezování standardní péče, budou-li nemocní přibývat, bude muset přikročit i nemocnice v Uherském Hradišti, kam svážejí pacienty s covidem-19 z celého Zlínského kraje.

Šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek řekl, že další dva dny rozhodnou. „Zatím to vypadá, že se vývoj daří, snad i novými opatřeními, brzdit,“ uvedl.
Optimistická predikce podle něj počítala s 30 tisíci nově pozitivně testovanými za září, pesimistická se 70 tisíci. Optimistická hranice byla už překonaná, do 23. září přibylo 30 845 nakažených.

Zásadní je podle Duška snížit podíl nakažených v celkovém počtu testů. Ten v sedmidenním průměru roste už od začátku srpna, kdy byl kolem tří procent, středeční údaj je 10,71 procenta. Podle Duška trvá zhruba deset dní od zjištění diagnózy po případnou hospitalizaci, do vážného stavu se pak pacient dostane za dalších zhruba pět až deset dní.

[Trini]

https://gisanddata.maps.arcgis.com/apps ... 7b48e9ecf6

Ve Švédsku to také začíná narůstat.

Švédsko: celkově nakažených 90.923 (mrtvých 5.880)

Česko: celkové nakažených 64.597 (mrtvých 606)

Rakousko: celkově nakažených 42.876 (mrtvých 787)

[Trini]

Z 3. června 2020

https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/pekova-druha-vlna-nebude-za-pul-roku-covid-zmizi-40326320

Z 3. června 2020



Peková: Druhá vlna nebude, za půl roku covid zmizí

Molekulární genetička Soňa Peková, která vede laboratoř Tilia, je jednou z největších českých odbornic na šíření nového typu koronaviru. Podle ní nastal čas si říct, že jsme to zvládli, a uklidnit se, žádná druhá vlna nebude. Peková dokonce odhaduje, že do Vánoc covid-19 zmizí z celé planety.

Taky mám pocit, že na Vánoce budeme na covid už jen vzpomínat. Doufám, že se nepletu.

Vypadá to, že jsme se spletly.

[vostalpetr]

Je to naopak, media ji špatně pochopily :


Peková: Druhá vlna nebude, za půl roku lidstvo zmizí

[Trini]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/r ... tej-638588

Matěj Stropnický: Na jaře křičeli, že každým zákazem je ohrožována jejich svoboda. Dnes zase, že vláda se moc dlouho bála zákazy obnovit. Kurnik, tak co vlastně chtěj?


ROZHOVOR „Jsem dost ostražitej vůči politikům, kteří si hrdě libují v ‚nepopulárních opatřeních‘ – zkušenost učí, že to jsou většinou ta opatření, která pomáhají jejich kámošům z velkého byznysu. Nicméně, a to je podstatné, zaprvé nejvíc křičeli na jaře, že každým zákazem je ohrožována jejich svoboda a kdesi cosi, ti, kdo dnes zase křičí, že vláda se teď moc dlouho bála zákazy obnovit. Kurnik, tak co vlastně chtěj?“ ptá se v rozhovoru pro PL.cz Matěj Stropnický. Vysvětluje také, proč se možná stane odpůrcem nové verze tzv. „Zeleného údělu“. „Je mi líto, pokud to bude zrovna kvůli otázce plánu, který měl pomoct ochraně životního prostředí. Ale odmítám, aby na ochraně přírody vydělávaly korporace a cálovali to lidi z daní.“

V rozhovoru pro Reflex říkáte – a je to v titulku – že (někteří) rozmazlení Češi si nemohli odpustit dovolenou u moře. Čímž asi hodně lidí naštvete, ale minimálně stejný počet s vámi bude souhlasit. Je fakt, že na začátku března si mnozí neodpustili zimní dovolenou v té době covidem již těžce zasažené severní Itálii, a dost pravděpodobně se podíleli na přísunu koronaviru do Česka. Přesto tato zkušenost nepomohla. Co k tomu říci?

Ten rozhovor je měsíc starý. Tehdy tu nebyla druhá vlna covidu, a mě čím dál víc na sociálních sítích štvaly fotky lidí z pláží. Ne proto, že jsem k moři sám nejel, ale proto, že jsme všichni přece zaznamenali opakované výzvy vlády: zůstaňte letos v Česku. I ta pitomoučká rýmovací kampaň státních drah se o to snažila. Ale cestování je návykové. Mnozí lidé prostě museli k móři, no tak jeli. Teď už od některých z nich zase čtu nabádavé statusy o klimatické změně. Trochu mě to míchá.

Samozřejmě, že se lidi na dovolených chovají nevázaněji, a v zahraničí tuplem; kdo zná chování cizinců v Praze, ví, o čem mluvím. Jinak by to ani nebyla dovolená. Jenže letos šlo právě o to, trochu se dobrovolně omezit z důvodu předběžné opatrnosti. Víte, ti, kdo museli i letos do zahraničí na dovču, jsou často titíž, kteří jinak obvykle všem ordinují ohleduplnost a solidaritu. Já tohle chování beru jako velký projev bezohlednosti. A nejde o to, že bych měl z viru strach, pro mne jsou jen, jako asi pro každého, otravná ta omezení; pro mnoho lidí s různými chorobami a pro staré lidi ale navíc skutečně rizikový je.

Na začátku koronavirové krize jsme ji v České republice zvládali dobře tím, že jsme dost brzy dupli na brzdu. Až se situace někdy v květnu výrazně zlepšila. Nyní počty pozitivně testovaných opět výrazně stoupají, a bude asi mnohem hůř. Po bitvě je sice každý generálem... nepřišlo však až moc velké rozvolnění? Hrají v rozhodování politiků v tomto směru negativní roli krajské a senátní volby, které nás teď čekají? V tom smyslu, že se jim nechtělo dělat nepopulární opatření?

U nás to šlo ode zdi ke zdi: na jaře velká omezení, v létě jejich úplné zrušení. Premiér teď v televizním projevu pochybení uznal: dal tehdy na tlak veřejnosti – a volby se ještě neblížily. Tím to není, to je prostě demokracie, vláda naslouchá lidem, tak to má v zásadě přece být. Jsem dost ostražitej vůči politikům, kteří si hrdě libují v „nepopulárních opatřeních“ – zkušenost učí, že to jsou většinou ta opatření, která pomáhají jejich kámošům z velkého byznysu. Nicméně, a to je podstatné, zaprvé nejvíc křičeli na jaře, že každým zákazem je ohrožována jejich svoboda a kdesi cosi, ti, kdo dnes zase křičí, že vláda se teď moc dlouho bála zákazy obnovit. Kurnik, tak co vlastně chtěj?

Jim především vláda vyhověla a v létě původní zákazy nahradila doporučeními. Jenže, zadruhé, opět titíž, kdo se báli o svou svobodu vycestovat do zahraničí, dokud byla omezena zákazem, okamžitě vyjeli ven, když už šlo jen o doporučení. Svoboda je taky odpovědnost, slýchávám často. Na tu se zas nějak pozapomnělo. Bohužel doporučení nestačila, tak máme zpátky nákazu i zákazy. Může za to ale nejen vláda, ale i ti, kdo se na doporučení vykašlali.

[adiuv]

Z diskuse ke koronaviru na fb:

Klára Vaštylová Zauner
Ja byla v Řecku, kde jsem na pláži ležela sama do půl 12...pak přišli první turisti a do finále bylo max. 8 lehátek plných...kdezto v Česku, ve slovenských Tatrách a u rakouských jezer bylo preplneno... Samozřejmě, kdo byl vůl a musel se mermomocí družit v recku nebo Chorvatsku, tak si ten bar nebo diskotéku našel (o tom žádná).. Ale pokud jsem chtěla být někde o samotě a byla zodpovědná, tak se mi to dařilo více v Řecku než v Česku....

Monika Dokoupilová
Naprosto totožná zkušenost. Hotely, restaurace prázdné. Do lékárny, obchodu, pekárny nevstoupil další Řek, dokud člověk před ním neopustil provozovnu.Naproti tomu památky, hospody a tur. atrakce v ČR? Katastrofa!

[Trini]

Tady nám pořád píšou, že turismus v Rakousku měl a má obrovské ztráty.

A že s návratem rakouských turistů z ciziny začal zase narůstat počet nakažených. Proto začaly ty úděsné kontroly na hranicích mezi Rakouskem a Slovinskem.

V Česku zřejmě turismus netrpěl, když bylo vše přeplněné.

[Trini]

V Česku zřejmě turismus netrpěl, když bylo vše přeplněné.

Zřejmě trpěl a nebo si media vymýšlejí.

https://www.denik.cz/cestovani/turistik ... zinec.html

7.8.2020

Turismus v Česku je na mrtvém bodě. Praha hlásí úbytek o 94 procent


Služeb ubytovacích zařízení v České republice v letošním druhém čtvrtletí využilo 988 tisíc lidí, meziročně o 82,9 procenta méně. Hosté v nich strávili i méně nocí. Jejich počet se proti stejnému loňskému období snížil o 81,7 procenta na 2,6 milionu. Důvodem propadu návštěvnosti byla opatření, která vláda zavedla proti šíření koronaviru. Nejpostiženějším regionem je Praha, kde se počet ubytovaných turistů propadl o 93,6 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

A za všechno může vláda. Že chybělo až 90% turistů a že přesto všechny turistické památky a hospody byly přeplněné.

[Trini]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/r ... aze-638723

Dost lidí může zbytečně zemřít! Kandidát na hejtmana a lékař se zkušenostmi s pacienty na ventilátorech nemá dobré zprávy k nákaze

ROZHOVOR „Pokud nedokážeme šíření koronaviru v populaci zpomalit, tak se opravdu nemocnice mohou zaplnit a bude se omezovat péče o jiná onemocnění. A bohužel může i dost lidí zbytečně zemřít,“ říká lékař, exministr a kandidát ODS na jihočeského hejtmana Martin Kuba. Zmínil chyby, které vláda podle něj udělala, a vysvětlil, co si jako lékař myslí o rouškách.„ Pokud by nefungovaly, tak nechápu, proč v nich jako lékaři trávíme hodiny na sálech,“ říká jasně. Nevynechal ani Pavla Novotného a Mikuláše Mináře a novinky kolem něj. Promluvil také o kolem dostavby dálnice D3. V této souvislosti nevynechal ani premiéra.

Česká republika opět „přitvrdila“, co se týče opatření proti šíření koronaviru. Jak vy jako lékař současnou situaci kolem epidemie vidíte?

Jako lékař, který strávil hodně času péčí o pacienty na ventilátorech, ten vývoj sleduji a bohužel není dobrý. Odpovídá tomu, co ukazovala čísla v minulých dnech. I když infekce probíhá u řady lidí bez příznaků, tak v té rychlosti, kterou se populací šíří, nám narůstají nejen počty těžkých případů v nemocnicích, ale přibývají i úmrtí. Teď je největší problém to riziko přetížení nemocnic. Pokud nedokážeme šíření v populaci zpomalit, tak se opravdu nemocnice mohou zaplnit a bude se omezovat péče o jiná onemocnění. A bohužel může i dost lidí zbytečně zemřít.

Řada lidí mluví o tom, že rozvolnění opatření před prázdninami bylo, mírně řečeno, unáhlené. Jakou největší chybu v tomto směru podle vás vláda udělala?

Ano, to prostě byla chyba. Podle mě vládě od začátku nejde komunikace s lidmi. Když jsem jako lékař na záchrance zažíval krizové situace, jako byla třeba největší nehoda autobusu u jihočeských Nažidel, tak jsem se naučil, že pokud chcete takovou situaci řídit, musíte vědět, co chcete dělat, proč to děláte, a musíte lidem kolem umět říct, co se bude dít, co chcete, aby dělali oni, a vysvětlit jim proč. Ti lidé vám musejí věřit. Vláda tady po celou dobu pandemie vydávala dost zmatená nařízení, chvíli zaváděla roušky, druhý den zase rušila a lidé postupně ztráceli důvěru. Druhá chyba byla, že se vláda nechala ukolébat výsledkem první vlny. My jsme ji sice zvládli, ale ono na tom nebylo nic moc chytrého. Byly to prostě jednoduché epidemiologické poučky, když se lidé nepotkají, tak se nenakazí. Bylo to v podstatě za cenu zastavení společnosti a všem muselo být jasné, že to tak nejde dlouho. Ale zatímco všechny okolní státy v opatřeních pokračovaly a chystaly si chytrá řešení, jak fungovat dál, u nás se vláda tvářila, jako by bylo po všem, vše se zrušilo, užívalo se léto a nikdo nic nechystal. A teď nás to dobíhá.

A ekonomicky hodnotíte přístup vlády jak? Máte pocit, že pomoc pro podnikatele, matky samoživitelky a další v souvislosti s koronavirem a omezeními je adekvátní? Pokud vím, tak ODS například navrhovala odpuštění odvodů pro podnikatele až do konce roku… lidé si stěžují i na situaci kolem ošetřovného…


Některá opatření v té první chvíli zafungovala, jako byla třeba pětadvacítka pro živnostníky. Na její přípravě se podílel i Tomáš Hajdušek, ekonom, který je v našem týmu pro krajské volby. Nastavila se tam správná kritéria. Některá fungovala hodně pomalu a myslím, že celkově bude ta pomoc mnohem menší, než vláda slibovala. Bohužel se ale ukazuje, že vláda postupně zavádí další opatření, která omezují podnikatele, a nejen je. Pokud přistoupí vláda zase k zavírání škol, pak to pro maminky samoživitelky může být další zásadní komplikace. Takže nebavíme se tu jen o tom, zda to bylo dostatečné, teď jde o to, abychom dobře zvládli druhou vlnu. Ty komplikace pro rodiny mohou být ještě velké a doufám, že s tím vláda počítá.

Podle profesora Vladimíra Černého může být ve zdravotnictví pěkně horko. Pokud přibude dalších tisíc pacientů, kteří vyžadují intenzivní péči, nebudou už záložní lůžka. Při nárůstu čtyři tisíce nakažených předpokládá nutnost omezení necovidové zdravotní péče. O čem to svědčí? Je náš zdravotní systém na hranici kolapsu?

V péči o pacienty na intenzivních lůžkách jsem jako lékař strávil skoro deset let a pan profesor Černý mě zkoušel u atestace. On ví, o čem mluví. A potvrzuje to, co říkám. Žádný systém není připraven na tak extrémní zátěž, která může nastat ve chvíli, kdy by se vlna nákazy prohnala populací příliš rychle. To jsou jednoduchá čísla. Náš systém je mnohem silnější než v Itálii a zvládne velkou zátěž, ale nemá neomezenou kapacitu. A nejde taky jen počítat lůžka a ventilátory. Jde o to, abychom měli dostatek zdravotníků, lékařů a sester, kteří mohou o ty lidi pečovat. Nejsem pro to, abychom se strašili, ale tvrdím, že je třeba si popsat, jak ty věci reálně jsou a jaká jsou nebezpečí.

Vy jste před časem uvedl, cituji, že – ministr Vojtěch profesně selhává, tématu odborně nerozumí. Šlo o váš návrh na zkrácení karantény v souvislosti s koronavirem, který se vám nakonec podařilo prosadit. Je tedy podle vás dobře, že Vojtěcha na pozici ministra zdravotnictví vystřídal plukovník Prymula?


Já jsem už v létě říkal, že až začnou narůstat počty nakažených a s tím i počty lidí v karanténě, bude to neudržitelné. A navíc že je zbytečné držet ty lidi v karanténě 14 dní, pokud se jen sešli s někým, kdo měl covid, a oni sami mají negativní test a nemají žádné příznaky. Tehdy pan ministr tvrdil, že si na tom jen dělám politické body a že se nic krátit nebude, a pak po týdnu můj návrh schválila odborná komise. Do téhle debaty prostě nemáme tahat politické souboje. Máme ji řešit na základě odborných argumentů, tak abychom co nejvíc ochránili všechny, kteří to potřebují, a celou společnost tím provedli s co nejmenšími ztrátami. Ta výměna ministra byla podle mě logická a uvidíme, jak bude fungovat. Pan Prymula má výhodu, že ho premiér bere víc vážně než Adama Vojtěcha.

Velkou diskusi vyvolává nošení roušek. V tom jsou Češi opět rozděleni na dva tábory. Podle vás, mají roušky smysl? A co říci na jejich nošení ve školách? Mají pravdu někteří pedagogové, podle kterých by snad byla lepší výuka na dálku, než aby děti měly půl dne nasazenou roušku, ve které se podle některých i špatně soustředí?


Přiznám se, že mě zaráží to popírání účinnosti roušek. Pokud by nefungovaly, tak nechápu, proč v nich jako lékaři trávíme hodiny na sálech. Navrhuji všem, kteří si myslí, že roušky nefungují, tak až je budou operovat, ať vyzvou lékaře k tomu, aby roušky neměli. Garantuji vám, že by počty infekcí po operacích raketově rostly. Ano, roušky jsou nepříjemné, ale prostě pokud se virus šíří aerosolem, který vydechujeme, tak moc variant, jak to omezit, nemáme. U chřipky jste pro okolí nakažlivý tím víc, čím máte příznaky nemoci. U koronaviru je to zrádné, tam to ani nevíte a můžete nakazit spoustou lidí. Není to pro pedagogy ani děti ideální, ale myslím, že je důležité udržet školy otevřené co nejdéle.

A opět se vás zeptám jako lékaře, může mít podle vás dlouhodobé nošení roušky především právě u dětí vliv na zdraví, imunitu? Ostatně právě i někteří učitelé upozorňují na to, že se stává, že jim žáci kolabují.

Myslím, že nelze dávat dohromady to, že nějaký jednotlivec zkolabuje, protože se mu třeba v té chvíli v roušce špatně dýchá, s dlouhodobým vlivem na imunitu. Já jsem jako lékař strávil na operačních sálech v rouškách hodně času. Vím, že je to nepříjemné, a o to víc pro děti, ale prostě v téhle chvíli není moc jiných řešení. Pokud nebudeme umět brzdit přenos infekce mezi dětmi, pak by bylo nutné školy zavírat. A to, myslím, skoro nikdo nechce. Co jsem já viděl ankety, které si dělali ředitelé jihočeských gymnázií mezi rodiči, tak 90 % preferovalo zachování výuky i při povinnosti nosit roušky. Chápu, že ten virus není třeba pro děti nebezpečný, ale pokud na ta opatření rezignujeme, tak rychlost, kterou poletí populací, prostě chtě nechtě nakonec přeplní naše nemocnice těmi, kteří prostě nemají tak silný imunitní systém.

[adiuv]

Epidemiolog a člen německé federální pracovní skupiny pro koronavirus Marcel Salathé vidí světlou budoucnost.

"Existuje mnoho důvodů k naději," řekl Salathé v rozhovoru pro SonntagsZeitung. Podle něj se povede pandemii dostat pod kontrolu už začátkem roku 2021.

To podle jeho slov neznamená úplné vymýcení viru, ale stav, kdy covid-19 nebude horší než chřipka. Zatímco sezónní chřipky zabijí asi 0,1 procenta nakažených lidí, u covidu se pohybuje kolem 1,4 procenta.

Zatímco na 100 000 nakažených chřipkou připadá 1 až 10 zemřelých, u covidu-19 se toto číslo pohybuje mezi 500 až 1000 zemřelých. Covid tak může být 50 až 100 krát více smrtící, než chřipka. Oproti 650 000 zemřelých s chřipkou ročně tak s covidem k dnešnímu dni zemřelo přes milion lidí za 3/4 roku.

Smrtnost, ale i závažnost viru, by se podle experta mohla v příštích měsících snižovat. "Po hrbolatém létě jsme na dobré cestě. Nepředpokládám, že v zimě bude situace tak špatná," domnívá se s tím, že naopak by se měla začít zlepšovat.


https://eurozpravy.cz/zahranicni/eu/nem ... .2b8bd4ce/

[Trini]

Že to bude časem s covidem lepší, je celkem jasné. Ale nemyslím si (už), že tento rok. Hodně to bude záviset na disciplině lidí. Viděli, co na jaře zabralo, tak si snad z toho vezmou trochu poučení.

Podle mne to bude podobně jako s Aids. Na začátku byly prognozy velmi špatné a to i když se nešíří vzduchem. Hodně lidí zemřelo, mezi nimi známí umělci. Ale dnes už je to pod kontrolou a nakažení moho vést vcelku normální život.

[Trini]

Tohle mi připadá jako realistický pohled:

https://www.novinky.cz/zahranicni/evrop ... a-40337811

Nejtěžší měsíce jsou před námi, varuje Merkelová

Německo se vrátí k vyrovnaným rozpočtům po překonání krize vyvolané nákazou novým typem koronaviru Sars-CoV-2, prohlásila kancléřka Angela Merkelová během svého středečního projevu před poslanci Spolkového sněmu. Země podle jejích slov prošla pandemií „zatím dobře“, kancléřka ale varovala, že před Německem je „obtížná fáze“

„Všechna pravidla jsou k ničemu, pokud je lidé nedodržují. Musíme zhoršující situaci brát vážně. Musíme si uvědomit nebezpečí,“ apelovala Merkelová. Připomněla, že opatrnost lidí se snižuje úměrně tomu, jak lidé touží po blízkosti a veselí.

„Všichni chceme život tak, jak jsme ho měli dříve. Ale v současné době riskujeme, že vše, čeho jsme za posledních několik měsíců dosáhli, ztratíme,“ varovala kancléřka a dodala: „Chci udělat vše, co je v mých silách, abych zabránila celonárodnímu odstavení.“

[Trini]

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/vo ... u-40337815

Vojtěch: Nejsem příznivcem zavedení nouzového stavu

Vy jste tu podzimní vlnu nečekal?

Ano, ale přiznám se, že v srpnu jsem očekával, že se budeme pohybovat kolem 600 diagnostikovaných denně. Že to bude takhle masivní a že se budou muset přijímat opatření včetně znovuzavedení nouzového stavu, jsem nečekal.

Čím si tak prudký nárůst vysvětlujete, zanedbalo se něco?

Otázka je, jestli jsme něco zanedbali, nebo je to přirozený vývoj. Všechny země, například Británie nebo Německo, masivní nárůst zaznamenávají. Někteří experti předvídali, že virus zmizí nebo oslabí. To se nestalo. Mohlo k tomu přispět i to, že nakonec nedošlo k plošnému nošení roušek, jak se navrhovalo.

Ale je to i o nastavení společnosti, která už asi není ochotná akceptovat zásadní omezení jako na jaře. Tehdy jsme byli mnohem více jednotní, lidé se fotili s rouškami, byla to určitá čest a to se změnilo. I to mohlo k nárůstu přispět. Pro mě osobně už to byla určitá hrana. Také jsem byl už unavený a začalo se to projevovat i na mém zdraví.

Češi ale roušky odložili prvního července. Neprojevil by se nárůst už dřív, kdyby to bylo jen rouškami?

To je otázka. Nárůst se začal projevovat už někdy v polovině srpna. Masivnější vzestup začal 1. září. To jsme očekávali, ale ne tisíce případů denně, to nečekal nikdo. Přece jen léto obecně je doba, kdy lidé nejsou tolik koncentrováni ve městech, ve školách a v práci. V průběhu léta jsem hovořil o tom, že by se lidi měli vyvarovat hromadných akcí a pokud ano, tak nosit roušku. A pravda je, že atmosféra ve společnosti je jiná. Ale nechci to svádět na společnost, je to nějaký vývoj a musíme se s tím poprat, nic jiného nám ani nezbývá.


Byl byste pro znovuzavedení nouzového stavu?

Pravdou je, že nouzový stav je potřeba, pokud se budou zavádět další opatření, která budou mít větší ekonomický dopad. Stále platí judikatura z jara, která zrušila opatření ministerstva zdravotnictví z důvodu, že zasahovala do ekonomické činnosti a práv občanů, a mohla být přijata pouze podle krizového zákona, a ne podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

My jsme sice proti tomu podali kasační stížnost, ale soud zatím nerozhodl a tento judikát je tak jediné, co máme. Pokud se budou dělat další opatření, například omezení shromažďování na deset až dvacet osob, což je už zásah do lidských práv, tak je riziko, že by to soud znovu zrušil.

Nejsem úplně příznivcem toho, aby nouzový stav byl zaváděn, ale je to asi jediná možnost, aby tato opatření nebyla opět zrušena soudem.

[Alaja]

https://www.novinky.cz/muzi/clanek/firm ... cle-detail

Firma představila pohodlné koronahelmy, budete připomínat kosmonauta

[Alaja]

https://www.novinky.cz/koronavirus/clan ... .seznam.cz

Při návštěvě hospod budou registrace, plánuje Prymula


A co třeba zavést v hospodách rovnou píchačky??

https://www.youtube.com/watch?v=e3pf83DY0ik

[Trini]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... adu-639135

Koronavirová čísla rostou. Dnes večer přibylo 1759 případů

Dnes v Česku zatím přibylo 1759 pozitivně testovaných případů koronaviru. Počet obětí stoupl na 699, hospitalizovaných je 1134. V Praze přibylo za 24 hodin 839 prokázaně nakažených. Píše to server ČeskéNoviny.cz.

Hygienici včera odhalili rekordních 3493 případů covidu. Nemocných bylo ráno aktuálně 39.391 lidí, nyní statistiky hlásí 40.447. I to jsou rekordní čísla. Příští týden tak chce ministr zdravotnictví Roman Prymula představit výhledovou strategii ke covidu-19. Bude obsahovat další možná opatření a parametry, kdy je zavést.

Od pondělí vchází v platnost na území České republiky nouzový stav, který umožňuje přijmout další opatření týkající se volnočasových aktivit a omezení vzdělávání.

Červenou barvu značící nejvyšší riziko nákazy koronavirem na mapě okresů, má kromě Prahy také Uherskohradišťsko a okresy Praha-západ a Praha-východ. Většina okresů je oranžová.

Většina z nemocných má sice lehký nebo bezpříznakový průběh nemoci, dál ale roste počet lidí s covidem, kteří vyžadují léčbu v nemocnicích, i těch, kteří jsou ve vážném stavu. Hospitalizováno je nyní 1134 nakažených, z toho ve vážném stavu jich bylo 221, zatímco předchozí den intenzivní péči vyžadovaly míň než dvě stovky covidových pacientů.

Predikce ministerstva očekává v první půlce října denně asi 4500 případů, v druhé polovině 8500.

[adiuv]

Otevřený dopis lékařů vládě, parlamentu a médiím ohledně tzv. koronavirové krize

Jako lékaři cítíme občanskou povinnost vyjádřit se ke koronavirové krizi, která těžce dopadla na naši zemi. Jsme si plně vědomi vážnosti situace i zdravotních rizik, která s sebou přináší.

Mnohem větší nebezpečí ohrožení celkového zdraví lidu však vidíme v drastických vládních opatřeních, než v nemoci Covid jako takové.

Z medicínského hlediska nevidíme důvod k prohlubování restriktivních opatření, a proto žádáme vládu, aby neprodleně:

•uklidnila obyvatelstvo a přestala jej děsit počtem nakažených jednou konkrétní nemocí.

•upustila od dalších restriktivních opatření.

•povinné nošení roušek zavedla pouze tam, kde to jednoznačně vyžaduje epidemiologická situace.

•upustila od povinného testování osob bez příznaků a nezbytnost testu ponechala na uvážení ošetřujícího lékaře.

•nedopustila uvedení narychlo připravených vakcín na trh a nezaváděla vakcinaci jako povinnou.

•věnovala se práci na obnově zdevastovaného hospodářství.


Po více než šesti měsících od začátku vyhlášení pandemie v naší zemi je jasné, že:

•tento typ koronaviru nepředstavuje pro zdravé občany v produktivním věku vážnou hrozbu, jestliže nejsou dlouhodobě vystaveni vysoké dávce viru. Pokud se tato skupina populace s virem setká, většinou nevykáže žádné nebo jen mírné příznaky, odpovídající běžnému chřipkovému onemocnění.

jistou hrozbu může virus představovat pro starší a chronicky nemocné občany, a to zhruba ve stejné míře jako jiné koronavirové, chřipkové a další virové infekce. Věříme, že naše zdravotnictví je na vysoké úrovni a je schopno se o ohroženou skupinu obyvatel postarat.

•mnohem větší nebezpečí pro celkové zdraví lidu představuje mediálně vytvořený obraz nemoci Covid. Nikdy v minulosti nebylo obyvatelstvo informováno o jedné konkrétní nemoci tak dlouho, tak detailně a všemi médii naráz. Veřejnost je následkem toho nebývalým způsobem vystrašena.

•existuje mnohem více a závažnějších onemocnění, než je Covid 19, a lidé jimi nejsou neustále všemi médii stresováni. Zaměřit pozornost veřejnosti na jeden konkrétní typ koronaviru je nebezpečný precedens, vzbuzující strach a devastující psychiku lidí a jejich sociální vztahy, který může mít nedozírný ničivý dopad na ekonomiku a celkový život společnosti.

Vládní karanténní opatření nemají opodstatnění, jen posilují strach a nejistotu a zhoršují beztak špatnou hospodářskou situaci.

Plošné nošení roušek není vhodné. Dlouhodobé nošení roušky nepřispívá ke zdraví toho, kdo ji nosí. Zavádění roušek ve školách je zcela v rozporu se zdravým rozumem. Děti nepatří do ohrožené skupiny obyvatel, jen jsou zbytečně stresovány. Stejně nesmyslné je zavírání škol kvůli nemoci, jejíž prodělání dětem neublíží, jen posílí jejich imunitní systém. Nemluvě o potížích, které zavření škol působí jejich rodičům a potažmo dopadá na hospodářskou situaci země.

Restriktivní opatření, zakazující a omezující podnikání, těžce poškodila ekonomiku země a zásadně ovlivnila psychiku obyvatel. Spoluobčané mnohých profesí žijí již několik měsíců v nejistotě a ve strachu z ekonomického krachu.

Jsme znepokojeni zprávami o narychlo vyrobené očkovací vakcíně proti COVIDu-19. Účinnost takové vakcíny je více než sporná a může přinést spoustu nežádoucích účinků.

Testování zdravých lidí, pokud se k němu nerozhodnou dobrovolně jako samoplátci, zbytečně vyčerpává zdravotní systém a zatěžuje pojišťovny.

Žádáme vyvážené zpravodajství zohledňující celkový kontext, protože každý jednotlivý statistický údaj se dá interpretovat různými způsoby.

Novináři by měli více informovat o různých možnostech prevence a léčby.

Měli by umožnit názorovou polemiku a nediskriminační přístup veřejnosti k jiným náhledům na celkovou situaci a k dalším léčebným možnostem.

Vláda by měla zastavit ekonomický pád země, upokojit obyvatelstvo, zaručit svobodu každého jednotlivce ve všech oblastech a dát jasně najevo, že kulturní, společenský a ekonomický život země nehodlá obětovat boji s jedním druhem viru.

Vraťme život do normálních kolejí s tím, že zkušenosti z posledních měsíců pomohly lidem více přemýšlet o zdravém způsobu života a vlastních schopnostech převzít za sebe odpovědnost.

Podepsáni:

MUDr. Ladislav Fiala

MUDr. Radkin Honzák

MUDr. Jan Hnízdil

MUDr. Kateřina Lucká

Bc. David Petrásek (bioanalytik)

Prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.

Doc. MUDr. Roman Šmucler

MUDr. Jiří Urbánek

MUDr. Ivan Vondřich


https://www.petice.com/oteveny_dopis_le ... lE6Gl6VgLw

[Trini]

To se to kritizuje, když se nenese zodpovědnost.

[Trini]

Zajímavé z Poradny:

Roušky fungují jako očkování, covid se díky nim neprojeví, míní experti

Svět čeká na účinnou očkovací látku proti koronaviru a mezitím roste počet nakažených i mrtvých. Nicméně je tu jedna hypotéza, na kterou někteří vědci sázejí: roušky, které už nosí miliardy lidí, mohou fungovat jako náhražka vakcíny, neboť mohou přispět k imunizaci mnohých, aniž by škodily.

„Roušky v podstatě filtrují infekční kapičky koronaviru přenášené vzduchem a redukují množství, které člověk může vdechnout. Snižují tak pravděpodobnost, že se infekce projeví symptomy,“ uvádějí Monica Gandhiová a George Rutherford v New England Journal of Medicine.

„Je to tak trochu jako s očkovací látkou s malým množstvím viru, kdy sice infekci chytíme, ale ne v takové formě, aby vyvolala chorobu,“ dodávají.

Roušky nechrání před infekcí, ale snižují podle vědců množství viru, jemuž jsme vystaveni. Nemoc covid-19 má spoustu klinických projevů, počínaje úplnou absencí symptomů a konče respiračním selháním a smrtí.

Trochu jiný začátek školního roku. Itálie hledá miliony školních lavic
Nedávné výzkumy naznačují, že zakrývání nosu a úst je nejen účinné při ochraně druhých, ale že může také snižovat závažnost nemoci u nakažených osob právě z toho důvodu, že vdechly jen málo viru, říká Giovanni de Simone.

Roušky schopné filtrovat kapénky obsahující virus (schopnost filtrace závisí na typu roušky) snižují jejich množství, které člověk vdechne. Kdyby se tato teorie potvrdila, pak by nošení roušek všemi občany mohlo přispívat ke zvýšení počtu bezpříznakových onemocnění.

Nízká úmrtnost v zemích, kde je nošení roušek povinné
Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí (CDC) z poloviny července je asi 40 procent onemocnění bezpříznakových, ale v oblastech, kde roušku nosí všichni a všude, je to i přes 80 procent.

Na argentinské výletní lodi, kde cestující nosili chirurgické roušky a personál měl roušky N95, byl podíl bezpříznakových infekcí 81 procent.

Ve dvou ohniscích nákazy v USA, kde byly všem denně přidělovány roušky, byl podíl bezpříznakových infekcí 95 procent a jen pět procent lidí mělo lehké nebo mírné příznaky a nebyl registrován žádný těžký průběh nemoci. Úmrtnost v zemích, kde je nošení roušek povinné, zůstala nízká.

„Předpoklad je takový, že používání roušek přispívá k šíření bezpříznakové infekce, protože se snižuje množství viru. Může to vést k dosažení jisté imunity populace nezávisle na očkování. Ten, kdo je nositelem malého množství viru, může zase šířit jen malé množství viru a nošením roušky se zase jeho množství dále snižuje,“ uvádí Giovanni de Simone.

Virus je silně přenosný a ukázalo se, že je obtížné ho vykořenit, a to i v těch regionech, které zavedly přísná opatření. Abychom uchránili společnost před jeho ničivými účinky, je nutné sázet na snížení jeho přenosnosti a závažnosti nemoci, říká lékař.

Z odstrašujícího příkladu vzorem. Itálie dokázala omezit šíření koronaviru,
zvýšit podíl případů lehkého či bezpříznakového průběhu nemoci by bylo vítězstvím, dodává.

Namísto typického objetí či podání ruky se Italové zdraví položením dlaně na srdce. Chtějí tak zabránit šíření koronaviru.

Abychom zjistili, že všeobecné nošení roušek je užitečnou strategií, potřebujeme další kontrolní studie, které budou porovnávat míru bezpříznakových infekcí v určité oblasti s těmi kraji, kde se rouška nenosí všude.

Informovanost ohledně nošení roušek se musí podstatně zlepšit a používání roušek se musí rozšířit, zvláště ve světle těchto nových skutečností, říká Giovanni de Simone.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ...

[Trini]

V Rakousku se ted šíří covid také rychle, i když ne tak jako v Česku.

28.9.
Česko: celkem nakažených 64.597 (mrtvých 606)

3.10:
Česko: celkem nakažených 78.051 (mrtvých 699)

28.9.
Rakousko: celkem nakažených 42.876 (mrtvých 787)

3.10.
Rakousko: celkem nakažených 46.374 (mrtvých 803)

https://gisanddata.maps.arcgis.com/apps ... 7b48e9ecf6

V Rakousku jsou prý čtyři lidé z pěti pro povinné nošení roušky, ale přes 60% by se prý proti covidu nedalo očkovat.

Podle mne nemají lidé už tak strach z nemoci samé jako z jejího šíření.

Vlády dělají přísnější opatření, protože chtějí za každou cenu zabránit dalšímu lockdownu, který by měl na ekonomiku velmi negativní/ strašlivý dopad. Řekl rakouský kancléř Kurz a Merkelová.