Smysl duchovních nauk

[vostalpetr]

TEĎ JSEM, KDE CHCI BÝT Ještě možná jinak: JE TO ONO

Napadá mě, že čím silnější je vibrační vztah, tím kratší je vzdálenost mezi tím, kde jsme a tím, kde chceme být.
...........................................................................................................................................

No určitě je zajímavý
(tedy alespon pro ty, který to zajímá)
řešit "životní kontrasty",
tedy řešit to, jak to funguje, proč to tak je, jaký je smysl toho všeho dění apd.


Samozřejmě, na dané téma existuje spousta teorií a popisů,
přes filozofii, náboženství, psychologii, duchovnost
a je možnost přečíst tuny knih a navštívit tisíce přednášek a chanelingů,
a bádat a zkoumat a přemýšlet a stát se třeba fanatikem lpějícím na jednom modelu či teorii,

a pokud to člověka baví, tak je to dobře, a měl by to dělat

ale SMYSL celé této duchovní snahy je úplně stejný,
jako když někdo lepí modely lodí do lahve od rumu, nebo se denodenně opíjí ve své oblíbené restauračce,
nebo diskutuje o větší pravdivosti pohádky o Červený Karkulce nebo pohádky o Sněhurce

CELÉ TO JE JEN HRA MYSLI ODPOVÍDAJÍCÍ NAŠEMU OSOBNÍMU NAPROGRAMOVÁNÍ
jinak řečeno, nějak se zabavit musíme, protože čas a prostor jsou tady proto, abychom se mohli pěkně vyblbnout...

CELKEM SPOLEHLIVÝM MOTOREM VŠECH NAŠICH ŽIVOTNÍCH ČINNOSTÍ JE (KONTRASTNÍ) PŘEDSTAVA,
ŽE NEJSEM TAM, KDE BYCH MĚL BÝT

Pokud nenastane nahlédnutí, že jsme přesně tam, kde máme být,
tak budeme neustále spočívat v té hře kontrastů

Samozřejmě, představa, že je třeba to nějak realizovat či toho nějak dosáhnout,
je přesně ta představa, která nám to neumožní realizovat,
takže celá duchovní oblast je dobrá leda tak k tomu,
abychom nahlédli, že je úplně k ničemu

No a to by snad mohl být skrýtý důvod existence všech různých diskuzních duchovní for a duchovních snah a úsilování,
abychom se pěkně vyblbli
a zjistili,
že je to nanic....

[vostalpetr]

TAKŽE SNAD JEŠTĚ PRO INSPIRACI BY SE DALO ŘÍCI:

Největší duchovní užitek z jakéhokoli učení či návodu
jakéhokoli mistra
je ten, když zjistíme,
že je to jen pouhopouhý blábol,
jehož následování je slepou cestou...

(ona ta rada ohledně zabití Budhy je vcelku od věci, ovšem znamená to pořádně ono učení prozkoumat,
protože jinak zůstaneme jen na povrchu a budou z nás omezení fanatici,
nebo to tím prozkoumáním "zabijeme"
(tedy si uvědomíme omezenost každého poznání)


Pro mě je největším a nejlepším učitelem na světě Sokrates,
který pro jistotu zabil hned sám sebe,
když řekl
VÍM, ŽE NIC NEVÍM...

[Jana]

Rozumím Ti, možná by to chtělo trochu rozvést, ale cokoliv napíšu, bude blbost.

[vostalpetr]

No tak teda dobře, když už jste z toho vyrobili nový vlákno,
tak k tomu něco napíšu,
ale spíš napíšu něco k tomu, co už k tomu bylo napsáno:

Sám postoj „jsem tady a svojí činností se dostanu tam“ v souvislosti s realizací je chybný. Silně pochybuju o tom, že ego, které je samo iluzorní by mohlo svým usilím něčeho dosáhnout. Ale kdo má odvahu se postavit přesně na opačnou stranu? Pro toho kdo tohle není schopen 100% pochopit a spočinout v tom, jsou určena všechna cvičení, praxe, mantry atd.. Což je v pořádku.
http://www.jitrnizeme.cz/view.php?cislo ... 2004090603

Určitě není nijak lehký na pochopení co je tím článkem řečeno,
pro mnohé bude možná těžké k pochopení i ty dílčí věci, jenž se zde řeší,
nebot to jsou speciální věci kolem meditace...

minulou zimu jsem se to na mozaice pokoušel vysvětlit,
co to vlastně je to "postavení se na opačnou stranu" nežli stojí duchovní nauky
a vyšlo mi z toho toto:

To, co je tak urputně a usilovně hledáno (Bůh, Já) je sama pozornost, kterou je to hledání prováděno
pozornost není něco, co vychází z mé osoby, ale je to něco, díky čemu se zde uvědomuju jako osoba
Pozornost (Bůh) je zde neustále přítomna a díky ní je zde celý pozorovaný svět včetně mé osoby
díky pozornosti je zde čas a prostor, ale sama pozornost je mimo čas a prostor, je neustále v přítomnosti ted a tady...

No a abych to zkrátil,
většina duchovních nauk je postavena na tom, že „jsem tady a svojí činností se dostanu tam“
což je asi tak geniální, jako když hledáte brýle a přitom ty brýle které hledáte máte na nose
(hahahaha)

Navíc, a je to vcelku podstatná věc (i když je vcelku těžká k pochopení i realizaci samotné)
tím, že je řečeno „jsem tady a svojí činností se dostanu tam“
tak je tím vlastně řečeno, že něco je špatně, něco je mimo boha, něco je duchovnější a vyšší apd
a tím je totálně popřena božská ne-dvojnost,
kdybych to měl vyjádřit v podobenství jako to dělal Ježíš, tak to je jako kdybychom boha nakopali do zadku,
či případně prohlásili Bud vůle má a ne vůle boží...

To, že se toto děje v duchovní oblasti a je zde tak velké neporozumění,
není ale nijak nic závažného,
zcela nepochybně to není nějaký božský omyl, ale je to boží vůle,

a je tedy v pořádku, když se tím někdo řídí,
nebot byl tak naprogramován, aby se choval jako úplný blbec
a přitom si mohl myslet, jak je geniálně duchovní...

[vostalpetr]

Ale kdo má odvahu se postavit přesně na opačnou stranu? Pro toho kdo tohle není schopen 100% pochopit a spočinout v tom, jsou určena všechna cvičení, praxe, mantry atd.. Což je v pořádku.
.............................................................................................................................

Tím nejpodstatnějším v této větě je těch 100%,
v podstatě to znamená, že to mysl musí pochopit a přijmout za své,
což je běh na poměrně dlouhou trat,
nebot jde doslova o naprosté přeprogramování mysli...
(ovšem to přeprogramování se neprovádí pomocí nějakých cvičení, praxe či manter,
tyto věci mohly tak maximálně posloužit k tomu, abychom se dostali na začátek přeprogramování,
přeprogramování je sám život...)

Pro jistotu dodávám,že toto přeprogramování se stane jen tehdy, je-li součástí vašeho naprogramování, tedy osudu...

[Jana]

Pořád si říkám, jak to říct, že v člověku se musí probudit buldok jdoucí neomylně jen za tím jediným cílem.

Tedy skutečně je nutné 100% zaměřená pozornost na Boha (jinými slovy na Zdroj, Pozornost, Lásku.. tedy tu podstatu, na to věčné).

[vostalpetr]

Pořád si říkám, jak to říct, že v člověku se musí probudit buldok jdoucí neomylně jen za tím jediným cílem.
...............................................................................................................................

HAHAHAHA,
taky ti děkuju, ted jsi mi to trošku zavařila, protože jsi napsala pravý opak toho, co jsem měl na mysli,
ale zároven je to správně,

jen to ted nějak neumím vysvětlit...

ale je to stále jen o pozornosti, nebot ona je rozhodující, ona vybírá čemu budeme věnovat pozornost,
ona řídí naše naprogramování, ona je naším osudem

no a také ona je schopná provést to přeprogramování naší mysli,
k poznání, že všechno co je vnímáno je ve své podstatě To (On) (Pozornost)

Takže zatímco dříve jsme se řídili nějakými doporučeními ohledně duchovní cesty a usilovali o dosažení cíle,
což nakonec takto děláme po celý život, takže je to vcelku jednoduché,
protože vycházíme z toho, že jsme s něčím nespokojeni a chceme dojít ke spokojenosti,
tak ted je ta spokojenost či nespokojenost nebo cokoliv jiného nahlíženo jako To...

Faktem je ovšem je, že to nelze cvičit, nelze to dosahovat,
protože to by znamenalo, že říkáme, že něco není On,
lze to cvičit pouze s vědomím, že to cvičení je také On

To je to co jsem měl na mysli, že to PŘIJMUTÍ, ŽE VŠECHNO JE ON MUSÍ BÝT 100%,
to je to spontánní přeprogramování mysli,
která dosud říkala, že nic není On, nebo že to je vyšší a tamto nižší a proto musí dělat to , nebo ono apd.

[Jana]

HAHAHAHA,
taky ti děkuju, ted jsi mi to trošku zavařila, protože jsi napsala pravý opak toho, co jsem měl na mysli,
ale zároven je to správně,

jen to ted nějak neumím vysvětlit...

Jsme na tom tak nějak stejně, pořád si to zavařuju a neumím to vysvětlit, ale je to tím, že je to v těch paradoxech.

Jakékoliv usilování je brzda a bez usilování to nejde.

Ta pozornost zaměřená na Pozornost je vlastně uvolněné soustředění ke Zdroji (Bohu, životu, Lásce, tady a teď..), kdy se nenecháváme strhávat starostmi a strachem o budoucnost, posuzováním minulosti, kritikou, odporováním, prostě činností ega. Je tu vlastně jediná vůle, tuhle pozornost udržet. Vlastně ani ta vůle tu není, je tu jenom dovolení si užívat téhle bezstarostnosti.

Pak mě napadá, že tu je ještě další možnost, jak na ego vyzrát. A to vírou. Platí biblické: "Podle Tvé víry se Ti staň." Když si o sobě myslíš, že něco stoprocentně nezvládneš, tak to nezvládneš, ale když si věříš, tak to zvládneš.

Je to tím, že víra (nebo spíš důvěra) je záležitostí Já - tedy sjednocování se s celkem, týká se našeho podvědomí a k tomu ego nemá moc přístup, jedině v podobě afirmací a manter.

Vlastně to "Všechno je ON" je skvělá česká mantra, protože sjednocuje vědomí a likviduje všechny důvody k činnosti ega.

[Jana]

Ještě mě napadá, že ego je filuta a vždycky si může najít důvod k vytváření odporu ke sjednocení, pokud mu dopřáváme sluchu.

Důležité je tedy jednak být v tom "všechno je ON" důsledný a nevyčleňovat z toho ani sebe a další věc je, nebrat vážně posuzování, jaký ten ON je, protože ego - osobní mysl - naše pravé Já nezná. To zná jen naše nitro, správně vidíme srdcem, jak říká Exupéry.

Takže jakmile naše mysl vyrukuje s jakýmkoliv odpor vytvářejícím hodnocením, naše odpověď je - nevím - protože to je největší pravda.

VÍM, ŽE NIC NEVÍM...