Čisté dětské duše

[flpbb]

Uvádím sem dva příběhy ze Slepičí polévky pro duši. Záměrně - myslím si, že do tak křištálově průzračných dětských duší ego ještě nevstoupilo, proto se toto mohlo stát:

Odvaha

"Tak ty si myslíš, že jsem odvážná?" zeptala se.

"Ano, samozřejmě."

"Možná máš pravdu. Ale bude to tím, že mě tomu měl kdo naučit. Povím ti o jednom takovém učiteli. Když jsem před lety pracovala jako dobrovolnice v standfordské nemocnici, seznámila jsem se tam s holčičkou, která trpěla jednou neobvyklou a těžkou nemocí. Zjistilo se, že se může uzdravit jenom tak, že dostane krev od svého pětiletého bratra, který tutéž nemoc zázračné přežil a vytvořil si v těle protilátky. Lékař bratříčkovi vysvětlil, jak se věci mají, a požádal ho, jestli by byl ochoten své sestře krev dát. Viděla jsem, jak na okamžik zaváhal, jenom tak, aby stačil nabrat dech, a hned odpověděl: ,Ano, udělám to, když to Lizu zachrání.'

Při transfúzi měl lůžko vedle své sestry, díval se na ni a usmíval se, stejně jako my všichni, když jsme pozorovali, jak se jí vrací barva do tváří. Potom zblednul a zvážněl. Podíval se na lékaře, který stál nad ním a třesoucím se hlasem se zeptal: ,Začnu umírat hned teď?'

Byl malý a špatně si vysvětlil, co mu předtím lékař říkal; myslel si, že své sestře bude muset dát všechnu krev.

Je to pravda, naučila jsem se být odvážná," dodala, "ale jen proto, že jsem měla učitele."

Dan Millman



Takový bratr

Můj přítel dostal od bratra k vánocům auto. Když na Štědrý den vyšel z práce, uviděl, jak jeho auto, zářící novotou, obchází nějaký výrostek a obdivně si ho prohlíží. "Pane, to je vaše auto?" zeptal se.

Paul přikývl. "Bratr mi ho dal k vánocům".

Chlapec byl z toho u vytržení. "To chcete říct, že vám ho váš bratr dal a vy jste za něj nemusel vůbec nic zaplatit? No tedy, kdybych já..." zarazil se.

Paul samozřejmě věděl, co by si ten chlapec přál. Taky by chtěl mít takového bratra. Ale to, co řekl, Paula skoro porazilo.

"Já bych taky chtěl být takový bratr."

Paul se na chlapce užasle podíval a bez rozmýšlení navrhl: "Chtěl by ses svézt?"

"No jasné, a jak rád!"

Po chvilce jízdy se chlapec otočil k Paulovi a se zářícíma očima ho požádal: "Pane, mohl byste mě, prosím vás, odvézt před dům?"

Paul se usmál. Myslel si, že ví, co má chlapec za lubem. Chce se v tom velkém autě ukázat sousedům. Ale zase se spletl. "Mohl byste zastavit tam, jak jsou ty dva schody?" zeptal se chlapec.

Dojeli ke schodům. Paul na chlapce čekal a za chviličku uslyšel, jak se vrací. Ale neběžel. Nesl svého menšího ochrnutého bratra. Posadil ho na dolní schůdek a otočil ho směrem k Paulovi.

"Tady je to auto, Buddy. A je to přesně tak, jak jsem ti říkal doma. Bratr toho pána mu ho dal k vánocům a nechtěl za něj vůbec nic. A já ti jednou taky dám přesně takové... a pak se budeš moct sám jezdit dívat na všechny ty krásné vánoční dárky, co jsou ve výlohách, jak jsem ti vyprávěl."

Paul vystoupil z auta a posadil chlapce na pravé přední sedadlo. Jeho bratr se zářícíma očima vyšplhal dozadu a ve třech se vydali na nezapomenutelnou vánoční jízdu.

Ten Štědrý večer Paul pochopil, co chtěl Ježíš říct slovy: Je krásnější dávat..."

Dan Clark

[flpbb]

Nemohl jsem toto zařadit do "SOUL", jak se už tři lidé ptali. Toto jsou dětské a nemají tam co dělat...

[MuadDib]

,Začnu umírat hned teď?'
Byl malý a špatně si vysvětlil, co mu předtím lékař říkal; myslel si, že své sestře bude muset dát všechnu krev.

No, dovedu si představit tu delší transfúzi, možná i divný pocit z poklesu tlaku...
...řekl bych že to mohlo být podobné, jako když ten malý kluk zachraňoval E.T. mimozemšťana.
Ze stejného důvodu si každý po Reiki očišťuje ruce, aby to neschytal sám.

Ale na pointě příběhu to nic nemění, ego zde zcela chybí.