Už se nesnažím vylepšovat - Joan Tollifson

Už se nesnažím vylepšovat - Joan Tollifson

Příspěvekod Monika » pon 07. led 2013 9:38:26

"Joan popisuje svou zkušenost s neustálým srovnáváním svého aktuálního prožívání s tím, co prožili ostatní. Dozvíte se, zda nakonec dosáhla klidu a přijetí toho, co se děje a tedy i přijetí sama sebe.

Obrázek


Neustále mi vrtá hlavou, co jsi ty spolu s dalšími učiteli viděla a vidíš, zatímco já doposud ne.

Ano, pamatuji si, jak jsem se v minulosti setkávala s lidmi, které považovali za osvícené, probuzené, nebo jsem četla jejich knížky a neustále mi vrtaly hlavou otázky jako: Prožili snad tihle lidé něco jiného, než já? Jak se jejich zkušenost liší od té mojí? Mají něco, co já nemám? Nebo snad mám já něco přebytečného, co oni ne? Co přesně je to procitnutí, o kterém pořád mluví? V čem se jejich život liší od mého?

Již na začátku svého duchovného hledání jsem prohlédla skrze klam odděleného já a iluzi svobodné vůle. Jasně jsem rozeznávala neohraničenost a v relaxovaném stavu jsem byla schopna vnímat nepodmíněnou přítomnost, až jsem jednou došla k uvědomění, že Tady a Teď je věčně přítomné. Velmi jasně jsem pociťovala jednotu, ale zároveň jsem občas čelila nutkavým myšlenkám a vnitřní nejistotě a po celou tuhle dobu jsem hledala nějaké konečné vyústění. V mém těle a psychice stále přežívalo mnoho neurotických vzorců – hněv, strach, pochybnosti o sobě samé, váhavost, závislosti, nutkání. Měla jsem (a někdy stále mám) to, co Eckhart Tolle nazývá „těžkým emočním tělem.“ Jinými slovy, střetávalo se ve mně jak mnoho poznání, tak i spousta zmatenosti.

Takže, poslouchala jsem všechny tyto osvícené učitele a všechno, co říkali, mi v jednu chvíli dávalo absolutní smysl a bylo to zcela ve shodě s mými zkušenostmi a objevy, ale pak jsem zničehonic narazila a najednou jsme se začali rozcházet. Někteří z nich tvrdili, že již více nepociťují strach nebo touhu či vinu. Další říkali, že s hledáním nadobro skončili, že již více nemají potřebu potkávat další učitele nebo číst takovéto knížky. Anebo že už o ničem z toho, co hlásají, necítí nejmenší pochyby, nebo že se již více nepovažují za individualitu, nebo že nikdy nepociťují nejistotu nebo závist apod.. A já si říkala, hmm, tak tohle není můj případ, u mě se tyto věci stále objevují. Takže jsem si myslela, že ještě nemám to, co oni, anebo jsem se ještě nezbavila něčeho, čeho oni už ano, nebo jsem se toho zbavila, ale jen načas a ne napořád. Zkrátka, že ještě nejsem tak daleko, jako tito osvícení lidé, že jsem ještě nepřekročila onu pomyslnou cílovou čáru.

Stále častěji jsem si ale uvědomovala, že to jsou pouhé myšlenky, které se pořád točí kolem „mě.“ Tenhle problém s neúplným osvícením se vždy objevoval ve spojitosti s iluzorním „já“ a to pouze tehdy, když jsem začala přemýšlet. Celý problém pak vždy přestal existovat, kdykoliv jsem se ocitla ve stavu bezmyšlenkového uvědomění. problém se vyskytoval pouze uvnitř filmu života, v příběhu.

Přesto to ale často vypadalo velice skutečně. Mnozí jiní učitelé popisovali svou zkušenost jako zlomovou událost, kdy se jim jednoho určitého dne jednou provždy rozplynula iluze o individualitě a oddělenosti, aby se již nikdy nevrátila zpět. Mě se však nikdy nic takového nestalo, nejsem schopna určit ten a ten den, kdy jsem zažila takovýto přelomový moment. Moje vlastní zkušenost byla mnohem více spíše o nenápadném vzestupu. Zřejmě jsem i zažila něco jako jimi popisované jednorázové rozplynutí, avšak bez té příměsi definitivní nenávratnosti. V mém případě jsem občas prožívala zcela reálný pocit izolace a identifikace s „já,“ ale občas zase ne. Pochopitelně se našli učitelé, kteří tvrdili, že tyto vzestupy a pády znamenají, že jsem stále ještě hledač, který zatím nedošel ke konečnému porozumění a že konec těmto výkyvům přinese až osvícení.

Z dnešního pohledu mi celé tohle dilema připadá poněkud směšné. Osvícení není koncem neustále se měnících stavů, jako jsou rozšíření a stažení. Člověk se pouze nadále nestará o podobné jevy a přestane si je brát osobně. Jíž více nevěří ve falešné „já,“ které zdánlivě osciluje mezi říší ega a prostým bytím. Lidé si snaží představovat, že nemají žádné „já,“ jakoby to měla být nějaká zvláštní zkušenost, kterou „oni“ zažívají. Ve skutečnosti je zažívání „ne-já“ docela obyčejná každodenní zkušenost. Pouze chvíle bezmyšlenkového uvědomění, kdy neexistuje žádná myšlenka/obraz/příběh týkající se „já,“ zůstávají nepovšimnuty. A samozřejmě, žádné skutečné „já“ neexistuje a nikdy neexistovalo. Je to pouhá iluze.

Za poznámku také jistě stojí, jak se tito mí učitelé lišili v pohledech na to, co to vlastně osvícení je a co se s jeho příchodem přesně změní. Některé jejich popisy byly dokonce až neslučitelné. Postupně mi stále jasněji docházelo, že to jsou všechno jen vodítka, a že každý má svoji jedinečnou zkušenost. U některých z nich docházelo k náhlým změnám, zatímco u jiných vše probíhalo spíše postupně. Některým trošku „strašilo ve věži,“ měli jinou chemii mozku, jiné genetické dispozice, jiné hormony, jiné životní zkušenosti, a tohle všechno mělo vliv na to, jak jednotlivé osoby zažívaly a popisovaly osvícení. Ramana byl klidný, jemný, s blaženým výrazem. Nisargadatta měl vznětlivou povahu a občas se rozčiloval. Dokonce i v průběhu satsangů kouřil cigarety a nakonec zemřel na rakovinu hrdla. Jsou i učitelé, kteří se prohlašují za osvícené a přitom jsou to opilci nebo sukničkáři, někteří z nich jsou hrubí a sprostí a někteří dokonce zneužívají děti.

Zkrátka a dobře, byla to dlouhá doba, po kterou jsem se stále považovala za hledače, ale zároveň jsem se po většinu času cítila docela vědomě a probuzeně. Povzbuzena všemi svými tehdejšími učiteli jsem po vydání své první knížky začala pořádat sezení. Stávalo se mi, že jsem začala přemýšlet o pořádání těchto sezení a cítila se jako největší podvodník. Šlo o můj tehdejší neodbytný zlozvyk, kdy jsem srovnávala své zkušenosti s tím, jak svoje zkušenosti popisovali ostatní učitelé, a mívala jsem nepříjemný pocit, že přece jen ještě úplně nejsem „tam“ a že se „mi“ ještě nepoštěstilo prožít ten vrcholný moment. Teď to může působit docela směšně, ale tehdy jsem to brala dost vážně.

A potom, v určité fázi, jsem si uvědomila, že se to přestalo dít, to srovnávání mých zkušeností se zkušenostmi jiných nebo to hledání konečné proměny nebo toho konečného vyvrcholení. Přestala jsem hledat osvícení. Bylo mi nade vší pochybnost jasné, že Tady a Teď neexistuje žádné „já,“ které by mohlo nebo nemohlo být osvíceno. Ačkoli mé problémy nějak zázračně nevymizely, už se více nezdály být tak problematickými, jako dříve. Všechno se mi jevilo jako součást jednoty, dokonce i věci, které jsem neměla ráda, jako třeba kousání nehtů, deprese nebo vztek. Potřeba zbavovat se těchto věcí zmizela, stejně jako potřeba „sebe samu“ napravit. Celý tenhle příběh o probuzení postupně ztrácel na celistvosti a závažnosti. Něco se změnilo, ale nemohla bych určit nějaký bod v čase, kdy se to stalo, protože se ve skutečnosti vlastně nic samo o sobě nestalo!

Nemůžu říct, že jsem (nebo nejsem) osvícena. Můžu říct, že vždy bude Tady a Teď, že všechno, co existuje, tvoří jednotu, a že někdy je přítomno osvícení a jindy zase klam. Také touha a strach pořád přicházejí, i smutek, hněv, výčitky, lítost, všechny tyhle emoce, jsem k nim stále náchylná. I dnes si občas přečtu něco o nedualitě a příležitostně mě to táhne k tomu zajít si poslechnout někoho hovořícího na tohle téma, již však nikoli z důvodu, že by moje „já“ toužilo po osvícení. Je to jednoduše o tom, že hledání a učení a objevování není nikdy konec. Stále mám chvíle, kdy silně pociťuju oddělenou identitu, chvíle, kdy se cítím nejistě, úzkostně, zraněně, rozžhavená do bíla nebo jinak citově rozrušená. Tyto stavy mysli však již více neberu osobně jako dříve, kdy jsem je považovala za příznaky „své“ neosvícenosti. To je to, co se změnilo. Z pohledu takto poučené mysli se všechno tohle jeví jako snový výjev, který není v žádném svém aspektu osobní. Je to stav porozumění, kdy i ve chvílích, kdy se člověk cítí oddělený a izolovaný, si uvědomuje, že nic ve skutečnosti není oddělené nebo izolované, a že nic z toho se neděje „jemu,“ i když to někdy vypadá, že se tak děje. Nejsem již více na kordy s životem jako dříve, což ovšem neznamená, že nikdy nebývám rozrušená. Bývám! V té rozrušenosti však není žádné „já,“ kterého by se tato rozrušenost dotýkala, děje se zkrátka jen to, co vesmír zrovna v tu chvíli dělá. Ani se více nepokouším být tady a teď. Nesnažím se udržovat si mysl plně zaměřenou na přítomný okamžik nebo jakákoli jiný speciální stav mysli. Jednoduše tu je to, co tu je a tak, jak to má být. Sleduj televizi a neděláš o nic méně duchovní činnost, než jako když v tichosti posedíš."

Zdroj: Kniha Joan Tollifson: Painting the Sidewalk with Water

Web: http://www.joantollifson.com/

Překlad: Pavel

http://www.zivotvpritomnosti.cz/
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 1132
Registrován: čtv 05. lis 2009 22:14:16
Poděkoval: 553
Poděkováno: 368-krát v 288 příspěvcích

Re: Už se nesnažím vylepšovat - Joan Tollifson

Příspěvekod vostalpetr » pon 07. led 2013 13:16:19

Taknějak nevím,
co o té ženské mystice říct,

můžu se na podívat jedině jako chlap,
takže jsem tím pohledem poněkud omezen,

ale taknějak mně to trošku připomíná Janu,
která ulítla na lásce,
zatímco tato paní ulítla na neschopnosti pochopit duchovní koncepty,
takže je vypustila

A obě dvě pak na svůj výsledný stav pak napasovaly nějaký duchovní koncepty
a udělaly z toho duchovnost

Samozřejmě, jak láska, tak to že někdo pustí svá ztotožnění a svou konceptuální mysl k vodě je správně,
octne se pak v přijemném stavu kdy nic neřeší a je se vším spokojen,
ale přece jen je to stav osoby,
kdybych si dal pět piv, tak na to budu asi dost podobně...


Já jako chlap, když bych řekl "pust to k vodě" tak bych k tomu asi nasal jak se změní sebeuvědomění sebe a světa,
a neskončil bych nějaké savikalpy s osobou uprostřed spokojeného stavu...

Samozřejmě, že ženský pak takovýto postoj nazvou postojem konceptuonářským,
ale já si myslím, že NEVĚDOMOST BY MĚLA BÝT POUČENÁ, NIKOLI JEN NEVĚDOMÁ

a když už by měla být jen nevědomá, tak tedy pořádně nevědomá, tedy že o tom vůbec nic nevím
a nepíšu o tom knihy apd.
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 5259
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 98
Poděkováno: 666-krát v 510 příspěvcích

Re: Už se nesnažím vylepšovat - Joan Tollifson

Příspěvekod vostalpetr » pon 07. led 2013 13:48:08

Z dnešního pohledu mi celé tohle dilema připadá poněkud směšné. Osvícení není koncem neustále se měnících stavů, jako jsou rozšíření a stažení. Člověk se pouze nadále nestará o podobné jevy a přestane si je brát osobně. Jíž více nevěří ve falešné „já,“ které zdánlivě osciluje mezi říší ega a prostým bytím. Lidé si snaží představovat, že nemají žádné „já,“ jakoby to měla být nějaká zvláštní zkušenost, kterou „oni“ zažívají. Ve skutečnosti je zažívání „ne-já“ docela obyčejná každodenní zkušenost. Pouze chvíle bezmyšlenkového uvědomění, kdy neexistuje žádná myšlenka/obraz/příběh týkající se „já,“ zůstávají nepovšimnuty. A samozřejmě, žádné skutečné „já“ neexistuje a nikdy neexistovalo. Je to pouhá iluze.



No takovéto osvícení opravdu není žádná zvláštní zkušenost,
osoba stále zůtává uvězněna uvnitř snu,
takže jediný co si neuvědomuje je "já"
což ovšem nějak nutně ještě neznamená že si uvědomuje Já

To je jak ta Gorova metoda,
ego se podívá samo na sebe a protože se nemůže najít, tak osobě prohlásí: já neexistuji,
stejně tak můžeme tvrdit, že neexistujou rádiový vlny, protože nejsou vidět,

kupodivu, rádio stále dál vyhrává své písničky
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 5259
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 98
Poděkováno: 666-krát v 510 příspěvcích

Re: Už se nesnažím vylepšovat - Joan Tollifson

Příspěvekod Monika » pon 07. led 2013 16:01:02

vostalpetr píše:
ego se podívá samo na sebe a protože se nemůže najít, tak osobě prohlásí: já neexistuji,
stejně tak můžeme tvrdit, že neexistujou rádiový vlny, protože nejsou vidět,

kupodivu, rádio stále dál vyhrává své písničky


to by se prohlásilo za osvícené ego

Joan hovoří o přímém uvědomění že není žádné osvícení, protože není kdo by měl být osvícen
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 1132
Registrován: čtv 05. lis 2009 22:14:16
Poděkoval: 553
Poděkováno: 368-krát v 288 příspěvcích

Re: Už se nesnažím vylepšovat - Joan Tollifson

Příspěvekod Tino » pon 07. led 2013 19:23:08

"Jasně jsem rozeznávala neohraničenost a v relaxovaném stavu jsem byla schopna vnímat nepodmíněnou přítomnost, až jsem jednou došla k uvědomění, že Tady a Teď je věčně přítomné...V mém těle a psychice stále přežívalo mnoho neurotických vzorců – hněv, strach, pochybnosti o sobě samé, váhavost, závislosti, nutkání. Měla jsem (a někdy stále mám) to, co Eckhart Tolle nazývá „těžkým emočním tělem.“... Jinými slovy, střetávalo se ve mně jak mnoho poznání, tak i spousta zmatenosti...

Tenhle problém s neúplným osvícením se vždy objevoval ve spojitosti s iluzorním „já“ a to pouze tehdy, když jsem začala přemýšlet. Celý problém pak vždy přestal existovat, kdykoliv jsem se ocitla ve stavu bezmyšlenkového uvědomění, problém se vyskytoval pouze uvnitř filmu života, v příběhu.

Osvícení není koncem neustále se měnících stavů... Člověk se pouze nadále nestará o podobné jevy ... Již více nevěří ve falešné „já,“ které zdánlivě osciluje mezi říší ega a prostým bytím... Ve skutečnosti je zažívání „ne-já“ docela obyčejná každodenní zkušenost... žádné skutečné „já“ neexistuje a nikdy neexistovalo. Je to pouhá iluze...

Bylo mi nade vší pochybnost jasné, že Tady a Teď neexistuje žádné „já,“ které by mohlo nebo nemohlo být osvíceno. Ačkoli mé problémy nějak zázračně nevymizely, už se více nezdály být tak problematickými, jako dříve. Všechno se mi jevilo jako součást jednoty, dokonce i věci, které jsem neměla ráda, jako třeba kousání nehtů, deprese nebo vztek. Potřeba zbavovat se těchto věcí zmizela, stejně jako potřeba „sebe samu“ napravit. Celý tenhle příběh o probuzení postupně ztrácel na celistvosti a závažnosti. Něco se změnilo, ale nemohla bych určit nějaký bod v čase, kdy se to stalo, protože se ve skutečnosti vlastně nic samo o sobě nestalo!

Kdo má taky podobnou zkušenost, ví, že takhle může mluvit jen praktik, který vlastní zkušeností jasně poznal neexistenci ega. Přestane si ho představovat jako těžko odstranitelného bubáka... Je to naprostý sebeklam, představovat si ego jako neustále rafinovaně se skrývajícího lumpa, na kterého je nutné vyzrát nějakou technikou, která dokonale vyloučí osobní já, například relaxací, nebo... Naopak: právě tímhle přesvědčením se mu pořád znovu dodává neexistující a úplně iluzorní reálnost.

Tahle iluze je nejsilnější zbraní duchovního ega, které má jediný zájem: jak to inteligentně zaonačit, aby nastal stav bez ega.

Stačí když se i jen jednou jasně uvidí (ne myšlenkově, ale přímým vnímáním), že žádné trvalé ego doopravdy neexistuje, že jen tu a tam vyvstává, tak jako bublina, která se na okamžik vytvoří z vody na hladině při silném dešti, a jasně se to celé vnímá jako pohyb Zdroje: Zdroj poznává Sám Sebe v pohybu a v tvorbě. Nic jiného tu není. Padající voda vytvoří na vodní hladině bublinu z vody - a to je celé. Voda si hraje sama se sebou...

Od té chvíle, kdykoliv se díky Hře Zdroje vytvoří takové iluzorní podmínky v projevení, že si v momentálním dění v tomhle iluzorním tvaru Zdroj uvědomí i konkrétní obsah vědomí jako Sebe Sama, se postupně začnou vnímat i další emoce nebo myšlenky jako pohyby Zdroje. Přímo se pozorují nekonečným Vědomím jako z Něho vytvarované. Pozoruje se i jasné spokojené chápání, že nakolik se to bude dít, nemůže žádná domnělá ´osoba´ ovlivnit, nejde to ani uspíšit, ani vylepšit. Protože na tom vůbec nezáleží, zmizel i jakýkoliv zájem to nějak měnit: dál se proto objevují chvíle,

kdy se obnouje vnímání, kdy silně pociťuju oddělenou identitu, chvíle, kdy se cítím nejistě, úzkostně, zraněně, rozžhavená do bíla nebo jinak citově rozrušená. Tyto stavy mysli však již více neberu osobně jako dříve, kdy jsem je považovala za příznaky „své“ neosvícenosti. To je to, co se změnilo. Z pohledu takto poučené mysli se všechno tohle jeví jako snový výjev, který není v žádném svém aspektu osobní. Je to stav porozumění, kdy i ve chvílích, kdy se člověk cítí oddělený a izolovaný, si uvědomuje, že nic ve skutečnosti není oddělené nebo izolované, a že nic z toho se neděje „jemu,“ i když to někdy vypadá, že se tak děje.

Přesně tak. Neexistuje žádná "ta pravá metoda", jak se zbavit ega. Vyšlo najevo, že její hledání bylo od začátku mylnou stopou, protože právě tahle snaha pořád znovu vytváří ego. Inteligentní ego, které konečně ví, jak na to.

Není žádné osvícení, protože není kdo by měl být osvícen.
Uživatelský avatar
Tino
 
Příspěvky: 200
Registrován: pát 09. pro 2011 12:02:23
Poděkoval: 12
Poděkováno: 18-krát v 17 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli Tino za tento příspěvek:
Monika

Re: Už se nesnažím vylepšovat - Joan Tollifson

Příspěvekod vostalpetr » úte 08. led 2013 0:10:38

Není žádné osvícení, protože není kdo by měl být osvícen.


Osvícení znamená poznání Já (že já nejsem já, ale jsem Já)...nebot Já je samozářící, tak se tomu říká osvícení


Přesně tak. Neexistuje žádná "ta pravá metoda", jak se zbavit ega. Vyšlo najevo, že její hledání bylo od začátku mylnou stopou, protože právě tahle snaha pořád znovu vytváří ego. Inteligentní ego, které konečně ví, jak na to.


To, že ji nenašla, ještě neznamená, že nexistuje,
není to ovšem metoda jako při sportovním výkonu,
není to metoda "já konám"a ani to není metoda "já hledám"

Vždyt ta paní ani nebyla schopná si srovnat v hlavě proč někdo říká toto a druhý opak toho,
proto se na to vykašlala a bylo jí z toho hnedka líp,
což je logický,
a na výsledný ulevný stav pak naočkovlal duchovní koncepty, jak je na tom skvěle

PS.
Ani se nedivím, že se jí zastáváš,
ale divím se, že se nezastáváš Jany,
vždyt je to to samý:

osoba ve stavu savikalpy

Kdo má taky podobnou zkušenost, ví, že takhle může mluvit jen praktik, který vlastní zkušeností jasně poznal neexistenci ega.


To je prostě jak ta Gorova zkušenost, ego vidí že ego neexistuje

Duchovní zkušenost je poznání Já (toho věčného nestvořeného)
a ne poznání, že ego neexistuje...

To ten Goro aspon napíše druhou větu: Vědomí je.i když k tomu nějak nemá co říci, protože o tom nic neví...
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 5259
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 98
Poděkováno: 666-krát v 510 příspěvcích

Re: Už se nesnažím vylepšovat - Joan Tollifson

Příspěvekod vostalpetr » úte 08. led 2013 0:28:01

Inteligentní ego, které konečně ví, jak na to.


Takže nás zachrání neiteligentní ego, který neví jak na to ?

To je přesně ta ženská mystika či joga,
roky se s tím dřou a furt to nemůžou pochopit, tak se na to vykašlou.

To bych jim mohl dělat osvícenýho gurua, nebot moje oblíbené VŠECHNO JE NA HOVNO je přesně touto metodou,
jenže já jsem o tomto nikdy netvrdil, že je to něco duchovního,
jen se takto člověk posune kousek nad blbnoucí konceptuální ego,
tedy žádná velká duchovnost

Jenže hovno je negativní věc, stejně tak jako inteligence... :D :D :D


Stačí když se i jen jednou jasně uvidí (ne myšlenkově, ale přímým vnímáním), že žádné trvalé ego doopravdy neexistuje, že jen tu a tam vyvstává, tak jako bublina, která se na okamžik vytvoří z vody na hladině při silném dešti, a jasně se to celé vnímá jako pohyb Zdroje: Zdroj poznává Sám Sebe v pohybu a v tvorbě. Nic jiného tu není. Padající voda vytvoří na vodní hladině bublinu z vody - a to je celé. Voda si hraje sama se sebou...


To je sice pěkný popis savikalpy,
ale realizace je POZNÁNÍ SEBE SAMA (TEDY POZNÁNÍ ZDROJE)

Nějaké poznání, že ego neexistuje a že vše má duchovní podstatu,
to je jen polovina poznání

Celej dzogčhen je popis savikalpy která má vést k realizaci, k poznání Já,
to je to nejpodstatnější - Zdroj sám o sobě
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 5259
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 98
Poděkováno: 666-krát v 510 příspěvcích

Re: Už se nesnažím vylepšovat - Joan Tollifson

Příspěvekod Monika » úte 08. led 2013 10:03:37

Tino píše:
Stačí když se i jen jednou jasně uvidí (ne myšlenkově, ale přímým vnímáním), [b]že žádné trvalé ego doopravdy neexistuje, že jen tu a tam vyvstává, tak jako bublina, která se na okamžik vytvoří z vody na hladině při silném dešti, a jasně se to celé vnímá jako pohyb Zdroje: Zdroj poznává Sám Sebe v pohybu a v tvorbě. Nic jiného tu není. Padající voda vytvoří na vodní hladině bublinu z vody - a to je celé. Voda si hraje sama se sebou...[/b]

Od té chvíle, kdykoliv se díky Hře Zdroje vytvoří takové iluzorní podmínky v projevení, že si v momentálním dění v tomhle iluzorním tvaru Zdroj uvědomí i konkrétní obsah vědomí jako Sebe Sama, se postupně začnou vnímat i další emoce nebo myšlenky jako pohyby Zdroje. Přímo se pozorují nekonečným Vědomím jako z Něho vytvarované. Pozoruje se i jasné spokojené chápání, že nakolik se to bude dít, nemůže žádná domnělá ´osoba´ ovlivnit, nejde to ani uspíšit, ani vylepšit. Protože na tom vůbec nezáleží, zmizel i jakýkoliv zájem to nějak měnit: dál se proto objevují chvíle,

[/b]



stačí to skutečně jednou naprosto jasně a nezpochybnitelně prohlédnout, podobně jako je prohlédnutí iluzornosti fata morgány ... zboří to dosavadní způsob vnímání a i když se pocit oddělenosti, objevuje znovu, je zřejmé oč gou :)

"Mnich se zeptal mistra Kegona:

„V jakém stavu se vrací osvícený do světa?“

Na to Kegon:

„Jednou rozbité zrcadlo již nikdy nezrcadlí, jednou spadané listí se nevrátí k původní větvi.“


:ahoj2:

Joan to vystihuje naprosto přesně

"Osvícení není koncem neustále se měnících stavů, jako jsou rozšíření a stažení. Člověk se pouze nadále nestará o podobné jevy a přestane si je brát osobně. Jíž více nevěří ve falešné „já,“ které zdánlivě osciluje mezi říší ega a prostým bytím."
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 1132
Registrován: čtv 05. lis 2009 22:14:16
Poděkoval: 553
Poděkováno: 368-krát v 288 příspěvcích

Re: Už se nesnažím vylepšovat - Joan Tollifson

Příspěvekod Monika » úte 08. led 2013 10:06:36

pro Vostála

prohlédnutí iluzornosti jevu izolovaného já, které je nezávislé a samostatně existující a rozhodující na základě své svobodné a ničím nepodmíněné vůle a uvědomění toho, že i to je pohyb esence základního Zdroje, tedy toho Já o kterém se zmiňuješ, není záležitostí "ženské mystiky", ale je to záležitost přímé zkušenosti, která se neustále opakuje a potvrzuje ...

"Starý text říká: “Poznej pravdu a pravda Tě osvobodí.” V momentě, kdy víte, že nejste entitou sestávající se pouze z těla a mysli, tak víte, že nejste oddělenou osobou a jste od této představy osvobozeni. Už tomu nemůžete věřit. Přesto stále myslíte, vidíte, cítíte…

Kdo to tedy dělá? Není to stále ta samá esence? Esence, která bije srdcem, dýchá a také přemýšlí. Přemýšlení nevytváří nějaký “myslící”, myšlení se děje. Když říkáte “Já myslím”, vytváříte subjekt – toho, kdo myslí – a zároveň i objekt – myšlenku. Vytváříte dualitu mimo ne-dualitu. V momentě, kdy myšlení, zrak, chuť, hmat, čich a sluch fungují, objevuje se myšlenka: “Já vidím. Já vidím židli.” Právě tímto vznikl subjekt/objekt – dualita.

Shakespeare řekl již před lety: “Nic není samo o sobě ani dobré ani špatné. Záleží na tom, co si o tom myslíme.”

Totéž tvrdil i Nisargadatta. Absolutně nic vám nemůže způsobit žádné potíže. Pouze ve vaší představě. Váš problém vzniká pouze tím, co si představujete, myslíte. Ale vás to již nemusí zatěžovat. Vy víte, že myšlení je jen vibrující a měnící se energie, základní esence – jen v jiné formě. V momentě, kdy si toto uvědomíte, pak tu už není nic, co by vás mohlo svazovat. Dříve jsme si mysleli, že “já” je něco skutečného a vše jsme k tomu vztáhli. Vytvořili jsme fikci – naše ego (referenční bod, vnitřní centrum), něco, co může mít problém.

T: Tedy jednoduše řečeno – dovolme egu zmizet – skončeme s identifikací?

Bob: Pochop, že ego je fikce. Nikdy neexistovalo. To je to, co potřebuješ udělat."

http://www.zivotvpritomnosti.cz/clanky/ ... ailor-bob/



společně s tím se stává jasné, že zúžení vědomí pouze k projevené formě mysli a těla došlo v důsledku ztotožnění jen s částí toho co ve skutečnosti jsme ... a že i to je formou projevu samotné skutečnosti, stejně jako fata morgána je jejím zrcadlením ... Voda si tudíž hraje sama sebou, jak píše Tino :)
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 1132
Registrován: čtv 05. lis 2009 22:14:16
Poděkoval: 553
Poděkováno: 368-krát v 288 příspěvcích

Re: Už se nesnažím vylepšovat - Joan Tollifson

Příspěvekod Tino » úte 08. led 2013 10:54:43

vostalpetr píše:
Inteligentní ego, které konečně ví, jak na to.


Takže nás zachrání neiteligentní ego, který neví jak na to ?


Zkus se podívat, kdo má potřebu se zachraňovat tím, že zjistí, jak na to :)
a odkud se ta potřeba bere

Když to prvně uvidíš, spadne ti čelist. Ale nic proti hře na zloděje, který se snaží co nejinteligentněji vymyslet, jak chytit zloděje :)
Kdo by měl něco namítat?
Uživatelský avatar
Tino
 
Příspěvky: 200
Registrován: pát 09. pro 2011 12:02:23
Poděkoval: 12
Poděkováno: 18-krát v 17 příspěvcích

Re: Už se nesnažím vylepšovat - Joan Tollifson

Příspěvekod vostalpetr » úte 08. led 2013 11:14:06

Zkus se podívat, kdo má potřebu se zachraňovat tím, že zjistí, jak na to :)
a odkud se ta potřeba bere

Když to prvně uvidíš, spadne ti čelist. Ale nic proti hře na zloděje, který se snaží co nejinteligentněji vymyslet, jak chytit zloděje :)
Kdo by měl něco namítat?



S tím není vůbec žádnej problém,
tedy s tím co píšeš,
klidně to udělej, je to naprosto v pořádku, klidně se ti pod to podepíšu všemi deseti,

a pak napiš, co se stalo na základě tohoto náhledu....

A to je vše...


Ale nic proti hře na zloděje, který se snaží co nejinteligentněji vymyslet, jak chytit zloděje


To je dost mylná představa o tom o čem třeba já, nebo mistři píší,
oni i já píší o tom, co se pak stane, když ti spadne ta čelist...

Takže ted o tom můžeš napsat ty,
jen si dej pozor, aby ti někdo o tom neřekl, že toto je činnost ega a že toto je nepřípustné a toto je utrpení a toto je hra na četníka a na zloděje apd.
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 5259
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 98
Poděkováno: 666-krát v 510 příspěvcích

Re: Už se nesnažím vylepšovat - Joan Tollifson

Příspěvekod vostalpetr » úte 08. led 2013 11:28:33

Já jsem se vyjádřil k té zkušenosti, kterou tady popisovala ta paní...

To není žádná hra na četníky a na zloděje,
ta paní popisuje nějaký konkrétní pochopení a činnost a výsledek k němuž došla,
a já říkám, že tento výsledek není realizací, je jen nějakou zkušeností nějaké osoby

je to prostě savikalpový vhled

A Monika,
kdykoliv se toto udělá, tak hned v tom vidí hru na četníky a na zloděje
a snahu jak ego špekuluje o tom, jak se zbavit ega
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 5259
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 98
Poděkováno: 666-krát v 510 příspěvcích

Re: Už se nesnažím vylepšovat - Joan Tollifson

Příspěvekod vostalpetr » úte 08. led 2013 11:42:01

prohlédnutí iluzornosti jevu izolovaného já, které je nezávislé a samostatně existující a rozhodující na základě své svobodné a ničím nepodmíněné vůle a uvědomění toho, že i to je pohyb esence základního Zdroje, tedy toho Já o kterém se zmiňuješ, není záležitostí "ženské mystiky", ale je to záležitost přímé zkušenosti, která se neustále opakuje a potvrzuje ...


Dlouho jsem si myslel, že ženský mají větší předpoklady k duchovnu,
ale nějak poslední dobou měním názor,

protože všechny ženy neustále píší o nějakých emocích co jim strašně vadí,
což je pochopitelné
neustále se ohrazují proti rozumu,
což je pochopitelné,
a furt píšou o "pohybu esence základního Zdroje"
a o tom, že já neexistuje,

a nedokážou pochopit co je savikalpa a libují s i v savikalpě jako ve vrcholu poznání a realizace,
a pak píší takové hlouposti,
že osvícení neexistuje, protože ego neexistuje

Joan to vystihuje naprosto přesně

"Osvícení není koncem neustále se měnících stavů, jako jsou rozšíření a stažení. Člověk se pouze nadále nestará o podobné jevy a přestane si je brát osobně. Jíž více nevěří ve falešné „já,“ které zdánlivě osciluje mezi říší ega a prostým bytím."


To se jmenuje savikalpa samadhi,
když tak si to někde vyhledejte v literatuře,
já vás určitě nebudu podezírat že se snažíte někde něco zaonačit nebo že si hrajete na četníky a na zloděje

POUČENÁ NEVĚDOMOST
Naposledy upravil vostalpetr dne úte 08. led 2013 11:50:27, celkově upraveno 1
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 5259
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 98
Poděkováno: 666-krát v 510 příspěvcích

Re: Už se nesnažím vylepšovat - Joan Tollifson

Příspěvekod Tino » úte 08. led 2013 11:49:30

Je to dost jednoduché, vostále. Poučené ego si udělá představu, co je savikalpa, rozhodne se, že to ještě není to pravé a definuje, k čemu by to mělo "správně" vést. V důsledku toho odmítá to, co JE teď a tady, jako "ne dost realizované" vnímání Zdroje coby Sebe Sama i v Jeho projevení... :)

Tím ego pořád znovu vzniká. Ego není něco trvalého, v hlubokém spánku zanikne a v bdělém stavu se musí pořád znovu vytvářet vyčleňováním z Celku, posuzováním a distancováním se od toho nebo od onoho a preferováním něčeho jiného. Vlastně je to dost dřina pořád znovu vytvářet dvojnost. Jenže tahle potřeba je v jednotlivých tvarech - podobách Zdroje - různě silná a tvar nemá sebemenší vliv na to, kdy v něm zanikne potřeba Zdroje promítat si iluzi oddělenosti.

Tak si to užívej :give_flower:
Uživatelský avatar
Tino
 
Příspěvky: 200
Registrován: pát 09. pro 2011 12:02:23
Poděkoval: 12
Poděkováno: 18-krát v 17 příspěvcích

Re: Už se nesnažím vylepšovat - Joan Tollifson

Příspěvekod vostalpetr » úte 08. led 2013 11:55:14

V důsledku toho odmítá to, co JE teď a tady, jako "ne dost realizované" vnímání Zdroje coby Sebe Sama i v Jeho projevení... :)



A proč by to proboha mělo odmítat ?????????????????????????????????????????????????

Píšu o poučené NEVĚDOMOSTI, nikoliv o poučené VĚDOMOSTI,
to jen vy furt v tom nevidíte rozdíl


Vidíš ten rozdíl nebo ne ???????????

VĚDOMOST A NEVĚDOMOST


(kdyby to nebylo vidět, tak ty písmena napíšu větší)

ps.
Ego není něco trvalého, v hlubokém spánku zanikne


Jak by mohlo ego ve spánku zaniknout, když spánek je jedním ze tří stavů ega ?????
Kdyby jste nechápali ego jako něco co je plný emocí, tak by jste věděli co to je ego.

Tak si to užívej :give_flower:

Co já, já si to užívám,
ted jde jen o to, aby jste si to užili i vy, tu vaši realizaci... :D :D :D
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 5259
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 98
Poděkováno: 666-krát v 510 příspěvcích

Re: Už se nesnažím vylepšovat - Joan Tollifson

Příspěvekod Lída » úte 08. led 2013 12:29:35

Ego není něco trvalého, v hlubokém spánku zanikne

Jak by mohlo ego ve spánku zaniknout, když spánek je jedním ze tří stavů ega ?????
Kdyby jste nechápali ego jako něco co je plný emocí, tak by jste věděli co to je ego.


Tazatel: Je nejhlubší stav nepozorování tím, čím je pro běžného člověka hluboký spánek, s tím rozdílem, že u džňániho existuje pocit probuzenosti?

Raméš Balsekar: "Ano. To, co u je obyčejného člověka v hlubokém spánku nepřítomné, je ztotožněné vědomí, „já“. Ale sjednocené, neosobní, univerzální Vědomí tam být musí, protože ráno po probuzení to není stejné, jako když se znovu narodíte. To, co je v hlubokém spánku přítomno, je neosobní Vědomí, a to zajišťuje kontinuitu. V hlubokém spánku není přítomné ztotožněné osobní vědomí. Ale teprve po osvícení dojde k poznání, že neosobní Vědomí je přítomné vždycky, v jakémkoliv stavu...

Lze říci, že hluboký spánek je jistý druh stavu ne-pozorování, protože tam není co pozorovat. A není tam žádné„já“, protože tam není co pozorovat a nic, do čeho by bylo možné se zaplést. V hlubokém spánku tudíž neexistuje ztotožněné vědomí. Vědomí v hlubokém spánku přítomné je, jelikož Vědomí je to jediné, co existuje a co je přítomné vždycky. Co tam chybí, je ztotožněné vědomí. Není přítomné „já“, proto v hlubokém spánku se nevytvářejí žádné mentální představy. Když začne tvorba představ, tak se objeví sen."


Z knihy "Vědomí mluví" http://www.advaita.cz/upload.cs/6/69266 ... vedomi.pdf
Uživatelský avatar
Lída
 
Příspěvky: 715
Registrován: ned 26. říj 2008 10:23:26
Poděkoval: 166
Poděkováno: 478-krát v 285 příspěvcích

Re: Už se nesnažím vylepšovat - Joan Tollifson

Příspěvekod vostalpetr » úte 08. led 2013 12:35:52

Ale teprve po osvícení dojde k poznání, že neosobní Vědomí je přítomné vždycky, v jakémkoliv stavu...

Jo...



V hlubokém spánku není přítomné ztotožněné osobní vědomí.


No a ?
Stále je to stav ega, stav nevědomosti,
najdi si to v jiných textech co o tom říkají...
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 5259
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 98
Poděkováno: 666-krát v 510 příspěvcích

Re: Už se nesnažím vylepšovat - Joan Tollifson

Příspěvekod vostalpetr » úte 08. led 2013 12:41:24

Je to dost jednoduché, vostále. Poučené ego si udělá představu, co je savikalpa, rozhodne se, že to ještě není to pravé a definuje, k čemu by to mělo "správně" vést. V důsledku toho odmítá to, co JE teď a tady, jako "ne dost realizované" vnímání Zdroje coby Sebe Sama i v Jeho projevení..


Je to mnohem jednodušší, tino.
Protože píšeme o savikalpě, tak je to poněkud jiný stav, nežli je stav ega.

Takže když v savikalpě zjistíš, že tento přítomný stav je savikalpa,
tak ho nejspíš asi nebudeš odmítat, nebot savikalpa je se stav, kdy si je osoba vědomuje že vše je v podstatě jedním
že je vše v pořádku,
ale víš, že tento stav je savikalpa a neděláš z toho realizaci...


Jenže ty furt vidíš jen stav ega, který něco odmítá,
v savikalpě je stav ega, který nic neodmítá,
ale ví, kde je a neplete si to, kde je svým uvědoměním....


Logika je logika, stačí ji použít...
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 5259
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 98
Poděkováno: 666-krát v 510 příspěvcích

Re: Už se nesnažím vylepšovat - Joan Tollifson

Příspěvekod Lída » úte 08. led 2013 12:53:11

vostalpetr píše:
V hlubokém spánku není přítomné ztotožněné osobní vědomí.

No a ?
Stále je to stav ega, stav nevědomosti

ztotožněné osobní vědomí = ego

Ale to jistě víš, Petře :)

Tak se dál bav vyvracením čehokoliv čímkoliv, co Ti právě napadne :ahoj:
Naposledy upravil Lída dne úte 08. led 2013 12:55:04, celkově upraveno 1
Uživatelský avatar
Lída
 
Příspěvky: 715
Registrován: ned 26. říj 2008 10:23:26
Poděkoval: 166
Poděkováno: 478-krát v 285 příspěvcích

Re: Už se nesnažím vylepšovat - Joan Tollifson

Příspěvekod vostalpetr » úte 08. led 2013 12:54:58

Najdi si to v literatuře...


Tak se dál bav vyvracením čehokoliv čímkoliv, co Ti právě napadne :ahoj:





No a ty se bav dál hlásáním toho, co jsi si přečetla v Balsekarovi

Podstatný je jedno, a v tom se schodneme (alespon doufám) :

spánek není realizace
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 5259
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 98
Poděkováno: 666-krát v 510 příspěvcích

Další

Zpět na Články

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků