inspiruj.cz

vostalpetr píše:Šmankote !!!

Až si to přečte Miroslav tak se z toho zblázní !!!

To zas bude keců o konceptech, no ale já je nevymyslel tak at si to vyřídí s těma, co to vymysleli a používali,
jenže von se do kritiky třeba Maharišiho nepustí, na to nemá energii a čas...

Ty si ty koncepty akorát vyopičil

Ty si ty koncepty akorát vyopičil

Samozřejmě,

jsou totiž užitečný,

protože jinak pocitáři smíchají vše dohromady a popisují savikalpu s egem

a říkaj tomu nirvána a sahadža...

Vůbec by neuškodilo, kdyby to vyopičili i ti chytrolíni "guruové" a řekli vo čem to hovoří,

aby si z toho idioti nedělali guláše, páč pocitáři jsou idioti a myslej že co řekně guru je svatý a jediná pravda...

Pak to dopadne jako s tebou, ptáš se co je za myslí a popisuješ mysl a její stavy...

To je pak na palici když začneš o koze a pak píšeš o voze...

Většina mistrů si to ovšem nemůže dovolit,

protože pak by se profláklo že to co popisují je jen savikalpová zkušenost,

takže oni sami jsou jen "osvícená ega" která si uvědomují všechna ty krásna, štěstíčka a soucítěníčka a uvědoměníčka,

zatímco oni se spíše považují za něco, co již není ego ale Skutečnost sama o sobě...

Holt taková osvícená image, při které se soudruh guru cítí jako vševědoucí a tváří se jako kdyby měl v prdeli vokurku,

aby vošálil ovečky (viz Mooji)

vostalpetr píše:
Pak to dopadne jako s tebou, ptáš se co je za myslí a popisuješ mysl a její stavy...

To je pak na palici když začneš o koze a pak píšeš o voze...

Na palici je to pro palici plnou konceptů.

vostalpetr píše:Většina mistrů si to ovšem nemůže dovolit,

protože pak by se profláklo že to co popisují je jen savikalpová zkušenost,

takže oni sami jsou jen "osvícená ega" která si uvědomují všechna ty krásna, štěstíčka a soucítěníčka a uvědoměníčka,

zatímco oni se spíše považují za něco, co již není ego ale Skutečnost sama o sobě...

Holt taková osvícená image, při které se soudruh guru cítí jako vševědoucí a tváří se jako kdyby měl v prdeli vokurku,

aby vošálil ovečky (viz Mooji)

A to jako co.
Je na tom snad něco špatně? Chceš snad aby to bylo jinak než to je?

Na palici je to pro palici plnou konceptů.

Proč ?

Máš snad pocit že jsem tě s tím neposlal do prdele ???

Navíc, mou povinností není nikterak bděle a pozorně číst hovadiny,
které se tobě nebo Janě vylíhnou v hlavě,
na to zapomen,
já většinu textů jen přelítnu bez nějakého čtení, takže fakt nějako úporně nestuduju ty vaše nesmysly...

K čemu by mně to asi tak bylo ???
Leda snad že by mě popadnul Tomášovskej zahradní mindrák...

A to jako co.
Je na tom snad něco špatně? Chceš snad aby to bylo jinak než to je?

Ano chci aby to bylo jinak !!!!

To je přece chtění každého mistra....

Takže chtění za chtění....

Já jsem totiž podobně jako Tomáš vyopičil to budhistické přání,

jen jsem si jej mírně upravil dle svého náhledu (to víš, nemohl jsem jinak i kdybych chtěl) :

NECHT JSOU VŠICHNI MISTŘI ŠTASTNI !

vostalpetr píše:
Pak to dopadne jako s tebou, ptáš se co je za myslí a popisuješ mysl a její stavy...

To je pak na palici když začneš o koze a pak píšeš o voze...

[/quote]

Když jsi tak zběhlej v těch všech duchovňáckejch konceptech (všechny ...kalpa samadhi dovedeš odříkat jako když bičem mrská),
tak co je podle tebe mysl?
a jaký je vztah tebe a mysli?

tak co je podle tebe mysl?
a jaký je vztah tebe a mysli?

Mysl je Vědomí v pohybu, záleží pak jen na tom, nakolik je ono Vědomí ztotožněno se svými výtvory...

Můj vztah ega je k (osobní)mysli pozitivní, mysl je třeba rozvíjet a tím se mysl překročí v tom, že se prostě uklidní,
nahlédne sebe sama tak, že dokáže fungovat i bez myšlení (wu wei) a to bez nějakého záměru či cvičení,
jenž by vytvářela má mysl,
nebo poněkud jinak prostě jednoduše uvolnit tělo, mysl, pozorování a osobní vědomí (to je opět mysl) a to je relaxace...
Oboje (at v klidu nebo při činnosti) funguje naprosto stejně, jde o pouhé uvolnění...

Dávám přednost spontánnímu postupu,
to znamená že nevymýšlím svou myslí záměry proti své mysli...

a jaký je vztah tebe a mysli?

Já (ego) je mysl,

já je pocit existence "já existuji"

tento pocit vzniká spontánně když se Vědomí ztotožní s tělem,

tím vzniká nová identita oddělená od všeho ostatního,

takže je důležitější spíše vztah mezi egem a tělem, nežli egem a myslí...

já není příčina, já je pouhý následek,

příčinou je ztotožnění s tělem...

Jak jsi definoval Nirvikalpa samadhi tak to mi připadá spíš jako stav hlubokého spánku.
Já ale samadhi neřeším.

Díky tomu, že jsi zareagoval věcně a upřímně, zareaguji obdobně k tomu "za myslí":

Postupně vykrystalizovala následující a přetrvávající "zkušenost".
"Místo" za myslí, jak jsem to nazval. Není to klidná mysl, není to vůbec mysl, protože mysl ať klidná nebo aktivní je při tom předmětem "vidění" z toho "místa za myslí"
Kdo se dívá nevím - jsem to já ale to já se nevnímá jako někdo. Jsem ten, který vidí, není to někdo druhý ("Jsem, který jsem" ?). Není to ani uvědomování, i když to, co se děje si jemnější část mysli může uvědomit a to uvědomění je zase "vidět" jako viděný předmět, děj.
A ta mysl je nástrojem, nemá žádné své já, žádnou nezávislou existenci. Je jako počítač, který se umí učit, ve kterém je spousta programů, které reagují automaticky na různé vnější i vnitřní situace.
A když jsem za tou myslí - což jsem teď víceméně stále - tak vidím, jak přijde podnět, vzbudí se reakce mysli, přidá se emoce a rozjede se příslušné psychodrama, pocity, hněv, radost atd.
Zajímavé je, že to, co se dívá může s nějakou jemnou částí mysli si toto uvědomit a rozbíhající se proces nerozjet, jaksi si uvědomit, že nemusí vůbec reagovat a energie s tím nastartováním spojená se vrátí do svého zdroje. Nebo je možno v tom bodě zrodu obrátit reakci jiným směrem, třeba místo hněvu rozjet v reakci na ten samý podnět radost.
Je možno být takto mimo dění a jen ho vidět, nebo se do dění více či méně ponořit a pak se zase z ničeho nic vynořit.
Zajímavé je, jak ta "moje" mysl může být tichá, tak snadno do ní pronikne mysl druhého, se kterým komunikuji. A když se do ní ponořím (ztotožním) jaksi se projdu v botách toho druhého - cítím stejná omezení, problémy, radosti, moudra atd. a nevidím je zvenku - jsem v tom tak trochu stejně jako ten druhý. A když se pak vynořím - "za tu mysl" - za to dění, tak najednou vidím ta omezení a predispozice toho druhého (ponořený je nevidím, prožívám je jako ten druhý).

Zajímavé je, že to, co se dívá může s nějakou jemnou částí mysli si toto uvědomit a rozbíhající se proces nerozjet, jaksi si uvědomit, že nemusí vůbec reagovat a energie s tím nastartováním spojená se vrátí do svého zdroje. Nebo je možno v tom bodě zrodu obrátit reakci jiným směrem, třeba místo hněvu rozjet v reakci na ten samý podnět radost.

To popisuješ nějakou úroven pozorovatele,

jehož hlavní činností je pouhé pozorování,

ale můžeš si zde i uvědomovat,

hele, co ses naučil a natrénoval, tak to pak máš,

prostě pak o tom rozhodueš ty (ego)

Zatímco při spontánně klidné mysli to funguje tak že mysl je opravdu klidná,

a vše funguje jakoby byla činná,

pak samozřejmě přijde myšlenka(která je opravu hodně viditelná, jako kdyby ti někdo vrazil pěstí)
a ta myšlenka přijde prostě proto, protože mám v mysli připoutanosti,

a budto sama odpadne, nebo ne a ty si ji v tom případě uvědomíš,

a pak samozřejmě se pro ni můžeš rozhodnout nebo ji pustit,

já se pro ni rozhodnu, protože nemíním svou mysl do ničeho nutit a něco ji zakazovat,

takže to udělám vobráceně než ty, dám té myšlence volný průběh a jednoduše se s ní ztotožním...

Nebot můj názor je, že samoosvobozování má být spontánní činnost Vědomí,

nikoliv činnost ega (pozorovatele jenž si uvědomuje)

Nemíním suplovat činnost UV, toto má dělat prostě zcela spontánně UV a ne já, ego...

Jak jsi definoval Nirvikalpa samadhi tak to mi připadá spíš jako stav hlubokého spánku.
Já ale samadhi neřeším.

To bys ale měl,

protože jak nahoře tak dole,

takže nirvikalpu neřešíš kvůli nirvikalpě,

ale kvůli savikalpě, tedy kvůli duchovní cestě,

tedy aby jsi nevytvořil duchovní cestu která bude v rozporu s nirvikalpou,

nevadí když tam bude něco chybět ale vadí když děláš něco co je v rozporu s nirvikalpou...

Co je to ego ve smyslu v jakém ten pojem používáš?

To záleží na situaci o čem je řeč,
protože ego se nachází v různých stavech ztotožnění,
vod nejhrubšího až po stav kdy je podobno Vědomí,

vždyt je to vlastně Vědomí, takže s minimálním ztotožněním je to Vědomí...

PS.
Ale mahasamadhi je až o smrti,
takže dokud je zde propojení s tělem,
tak je tady stále nějaké "ego"

vostalpetr píše:Mysl je Vědomí v pohybu, záleží pak jen na tom, nakolik je ono Vědomí ztotožněno se svými výtvory...

Vejde se do kategorií stavů vědomí moje zkušenost, kdy jsem já jako ego každou drobnou změnou mysli a přímo tím tvořením objektů v mysli? Má to nějaký název a zařazení? Díky.

Proto je nutno vědomě prožít i to nirvikalpa samadhi, aby si lidské ego - já uvědomilo, že mezi pročištěným egem a Vědomím není moc velký rozdíl....snad jen v tom, jak velké teritorium má to které vědomí na starosti obhospodařovat .

Vejde se do kategorií stavů vědomí moje zkušenost, kdy jsem já jako ego každou drobnou změnou mysli a přímo tím tvořením objektů v mysli? Má to nějaký název a zařazení? Díky.

Zkušenosti které má ego se nazývají savikalpou,
a budto jsou vnitřní nebo vnější...

A ty zkušenosti mohou být různé, ale pokud je zde ego, tak je to savikalpa

To o čem jsme psali výše jsou zkušenosti savikalpa samadhi, tedy určitého vhledu a poznání ega...

Alaja píše::D
Proto je nutno vědomě prožít i to nirvikalpa samadhi, aby si lidské ego - já uvědomilo, že mezi pročištěným egem a Vědomím není moc velký rozdíl....snad jen v tom, jak velké teritorium má to které vědomí na starosti obhospodařovat .

Když už to píšeš,

tak ted jsem se díval do Vackovy Atmavičáry a narazil jsem na sidhi,
tak tam o tom říká odvolávajíce se na Maharišiho,
že sidhi získané před konečnou realizací mohou být velkou zábranou realizace,
avšak sidhi které samovolně přicházejí po realizaci sahadža samadhi jsou vlastně pokračujícím vývojem sahadža samadhi

Já jen že o tom občas píšeš...