Bufo Alvarius - mystické zážitky

[armin]

Medvídek Pů alá tříprsťák se nám zase vrátil i se svými opičáckými "soudy"
Trini už začínala být nervozní, bez opory toho svého "probuzení", vystavena normálním lidem.

[Alaja]

Proč si všichni pomatení katolíci představují, že "bůh někoho někam vede" ???

Ramana nebyl katolík, ale taky se cítil být veden k Arunačule. Jak se ta síla, která vede, pojmenuje, je přece jedno.

Enem esli to bývá ta božská síla....
Třeba to bývá nějaký další " realizovaný", co telepaticky a anonymně uhlazovává cestičku k Poznání....

[Alaja]

Medvídek Pů alá tříprsťák se nám zase vrátil i se svými opičáckými "soudy"
Trini už začínala být nervozní, bez opory toho svého "probuzení", vystavena normálním lidem.

Víš, co jsem zjistila? Že ten tvůj "soukmenovec" K.John je skoro tvé jednovaječné dvojče....zvláštní, že ano?? ..

[vostalpetr]

Nic píše:

A je možné se na to, co píšu, nedívat skrz představu oddělené individuality,

Jasně,

proto se ti taky neustále vrací přesně to, co vysíláš...

[Alaja]

Třeba to bývá nějaký další " realizovaný", co telepaticky a anonymně uhlazovává cestičku k Poznání....

Píšu ze své vlastní zkušenosti. Klíč k tomu byla má zkušenost z doby, kdy mi bylo kolem 9 let, jak už jsem tu někde psala, kdy se mýma dětskýma očima koukal na tu venkovskou ulici někdo jiný, a jak se mi tehdy zdálo, někdo hodně starý....kdo si povzdechl, že je to furt stejné....
Následovalo přestěhování z vesnice do města...snazší vzdělávání....
Později...mi kdosi upravoval životní situace tak, abych se dostala do Prahy. Odmítla jsem se přestěhovat, i když jsem měla kde tam bydlet......
Situace se opakovala o pár desítek let později... a tak jsem tam dostrkána nakonec byla....
Já do té Prahy opravdu nechtěla a o nějaké duchovno vůbec nestála....

[vostalpetr]

Enem esli to bývá ta božská síla....
Třeba to bývá nějaký další " realizovaný", co telepaticky a anonymně uhlazovává cestičku k Poznání....

I Ramavovi se UV jevilo nejprve jako duch, který jej ovládl,
ale to že vyrazil na Arunačálu už byla jeho vlastní karma...

[vostalpetr]

Medvídek Pů alá tříprsťák se nám zase vrátil i se svými opičáckými "soudy"
Trini už začínala být nervozní, bez opory toho svého "probuzení", vystavena normálním lidem.

Tak si jednoduše spoj ty tři prsty s těmi třemi krásny
a máš to vyřešený,
či čímkolivěk jiným co je třikáte...

[Alaja]

Enem esli to bývá ta božská síla....
Třeba to bývá nějaký další " realizovaný", co telepaticky a anonymně uhlazovává cestičku k Poznání....

I Ramavovi se UV jevilo nejprve jako duch, který jej ovládl,
ale to že vyrazil na Arunačálu už byla jeho vlastní karma...

No nevím, v té Indii se často ti hledající uchylovali do ústraní, někam pryč od lidí.....aby nebyli vyrušování, rozptylování světskými záležitostmi.....
Asi je to dlouhá tradice. Kdysi, za krále Ašoky, bývali takoví také...

A.Pludek – Rádce velkých rádžů

Str.413-415

…Teprve když překonal úžas, poznal pandita Akrúru. Bývalého pandita Akrúru, svého učitele. Svatý muž nemá jméno, vzdal se všeho, co ho poutalo ke světu. Až do této chvíle nepromluvil deset let, teprve dnes porušil své mlčení; zprvu se zdálo, že se proto na Rádhaguptu zlobí, ale přemohl se a pozval tohoto bývalého žáka z takšašilského vysokého učení do svého příbytku. Rádhagupta tam zůstal tři roky, až do Akrúrovy smrti a teprve potom pokračoval ve své pouti, jež ho přivedla do viháry u Budhova Stromu probuzení.
Tři roky v ašramu s panditem Akrúrou a s občasnými hosty – šramany, se naprosto lišily ode všeho, s čím se Rádhagupta setkal předtím i potom. Pandit Akrúra, kdysi bráhmanský obřadník, nepřístupný čemukoli, co nebylo v souladu s ústně předávaným svatým věděním, po tisíc let stejným, neměnným a dnes už skoro nesrozumitelným, odmítající černé umění atharvavédu a pohrdající trýzněním těla pro dosažení vyšších sil, tento svatý muž bez jména se deset let věnoval tajnému učení tantriků, krotil své smysly a soustřeďoval svou mysl, aby z hlubin minulosti i budoucnosti vydobyl obrazy dávných i příštích událostí, aby přemáhal vyburcovaným vnitřním ohněm chlad, zbavil své tělo váhy neúmorným dechovým cvičením a dosáhl na dálku spojení své mysli s několika jinými tantriky, sedícími v tajuplných srázech, pláních, roklích a údolích Himálaje.
Akrúra o těchto věcech s Rádhaguptou nemluvíval, Rádhagupta však znal tyto podivuhodné muže, čas od času sestupujících ze svých osamocených ašramů v horách, aby navštívili posvátné místo, nebo se zúčastnili pouti, nebo aby plnili nějaké neznámé poslání, pověření kdoví kým a kdoví proč. A když se sám oddal tomuto cvičení a nořil se do zdrojů své mysli, stále zkrocenější a soustředěnější na Hlas ticha, jenž ho postupně zaplňoval jako sykot páry nebo ohlušivý bzukot miliónů včel v koruně kvetoucí kadamby, když se tento zvuk postupně spojoval s vyzváněním vzdálených gongů, ještě později s hučením lesů nebo dokonce se sladkou melodií víny, k níž nakonec přistoupila hudba vesmírných dálek, mocná, vznešená a tajemná, věděl, co to znamená a jakou cestou k poznání se vydal. Sedmý zvuk ticha dosud neslyšel, neboť tento zvuk je úhrnem všech hlasů a proto je neslyšitelný; kdo by se jednou do něho ponořil, ten už nemůže dlouho žít v tomto těle.
A když se ztotožnil s těmito hlasy ticha, zahleděn otevřenýma očima do kamenné, hladké a temné stěny své jeskyně, objevovaly se přímo před ním nejdříve jiskry a skvrny všech barev, postupně se z nich nořily podivuhodné obrazce, později se měnily v neuvěřitelné květy zázračných tvarů, za nimi přicházely otvírající a zavírající se tlamy nejbizardnějších tvorů, kteří nemohly být z této země, až konečně po měsících přišly z neznámých okrsků jiného světa bytosti podobné lidem a konečně lidské postavy i celé skupiny. Jaké to byly události, nevěděl. Dávná minulost? Daleká budoucnost? Někdy se mu užuž zdálo, že poznává sám sebe, občas div nevykřikl, ano, tak to bylo, právě tak, ale nikdy se nedočkal odpovědi, rozhřešení, pokračování.
Těchto cvičení zanechal po svém příchodu do viháry a na tyto zkušenosti také dávno zapomněl. Až nyní, z ničeho nic, se před ním pojednou objevil obraz, jenž pocházel z tehdejšího vidění, zřetelný, blízký, současný výjev kruté bitvy s ohromným množstvím válečných slonů v několika řadách za sebou, bubnující garda kolem vznešeného panovníka, zcela zřetelně to byl panovník Árjavarty, klusající koně, ano, byla to válečná jízda, nástup bojových vozů se znaky bohů a bohyň, s barvami krajů, území a měst, jež znal. V širokých polích za vodnatou řekou, jež mu něco připomínala, se rozkládal rozlehlý vojenský tábor, opevněné ležení s dřevěnými věžemi, s bránami a výpady, ano mohl to být Čandragupta, připravený k boji se Seleukem, ale nepřítel nebyli Řekové, nýbrž lidé stejných tváří jako obyvatelé Árjavarty, stejně seřazeni, s bojovými slony, jízdou, vozy se stejně vyhlížejícím opevněným táborem…Viděl útok vozů se štítonoši, vozataji a střelci, vystřídala jej hradba strašlivých zvířat, drtivý nápor, zmatek, oheň, šípy a kopí, meče, mrtví, ranění, postupující a prchající lidé, ne, to nebyla živá vzpomínka na Čandraguptovu srážku se Seleukem, to bylo vidění budoucích událostí, to byla Ašokova válka s Kalingou.
Nepochyboval o tom. Vzpomínal si na tvář krále ve svém vidění, ano, byl to on. Sebe však u něho neviděl, ačkoli se tam objevil oranžově oděný muž s hlavou bez vlasů, mohl to být bhikšu, nepoznal ho, tvář měl odvrácenou, mluvil s králem, bylo to už po bitvě, nad strašlivým polem zkázy, pokrývajícím širokou krajinu za řekou Mahánadi, ano, byla to ta řeka…..

[Nic]

A je možné se na to, co píšu, nedívat skrz představu oddělené individuality,

Proč už si zase představuješ nějakou oddělenou individualitu?

Ztotožnění s představou oddělené individuality se objevuje právě v okamžiku, kdy věříme že ten druhý je tělem, osobou, tím, co si o něm myslíme a co je od nás odlišné. Díváme se na realitu skrz mysl.

Když si realitu uvědomujeme tichem v srdci, tak celá existence je blahem, láskou, je krásná. Žijeme v jednotě s Láskou celé existence a ta energie nemá šanci mít jinou kvalitu. Tudíž představa, že by se nám mohlo vracet něco jiného, je nesmyslná.

Celá existence je sat-čit-ánandou, je nekonečné a věčné samadhi.

Při ztotožnění s představou individuality se nás může nějaký projev osobně dotknout.
S Probuzením tahle zranitelnost zmizí.

Není v nás nic, co by si něco mohlo brát osobně. Není v nás ztotožnění s individualitou. Ale to neznamená, že zmizí vnímání nevědomosti, která nepoznává, kým jsme.

Je jasné, že negativita osobní mysli, která má tendenci urážet, dehonestovat, pomlouvat a opovrhovat, je jen plýtváním energie.

Tvrdit, že vím, co je na Tobě špatně, je mou vlastní nevědomostí, která mě zaklíná do ztotožnění s iluzí oddělenosti, do prožívání iluze existence oddělené od Bytí.

Proto je moudré se takových hovorů neúčastnit.



Nicméně je nesmírně krásné, když tahle osobní nevědomost mizí a probouzí se poznání čím tohle všechno je.

[armin]

Medvídek Pů alá tříprsťák se nám zase vrátil i se svými opičáckými "soudy"
Trini už začínala být nervozní, bez opory toho svého "probuzení", vystavena normálním lidem.

Víš, co jsem zjistila? Že ten tvůj "soukmenovec" K.John je skoro tvé jednovaječné dvojče....zvláštní, že ano?? ..

A kdo to je ten K.John?

[Alaja]

Medvídek Pů alá tříprsťák se nám zase vrátil i se svými opičáckými "soudy"
Trini už začínala být nervozní, bez opory toho svého "probuzení", vystavena normálním lidem.

Víš, co jsem zjistila? Že ten tvůj "soukmenovec" K.John je skoro tvé jednovaječné dvojče....zvláštní, že ano?? ..

A kdo to je ten K.John?

A co by jsi o něm chtěl vědět??

[armin]

A co by jsi o něm chtěl vědět??

Všechno

[Alaja]

A co by jsi o něm chtěl vědět??

Všechno

Je na tom podobně jak ty - momentálně je ženatý asi stejně dlouho jako ty (nejspíš také podruhé jako ty) , nějaký ten syn ve věku tvého syna se tam také najde, vzdělání asi jako ty, zájmy asi jako ty...věk asi jako ty....


Jednovaječná dvojčata mívají občas i podobné osudy....

[Eva Nada]

Armin ti neodpovídá, když mu napíšeš?

Není co, mu psát, ten náboj mezi náboji už vyprchal..., on se skutečně tady tím jen baví, baví ho provokace, ukracuji si tím dlouho chvíli, nebo ze zvyku, jako i my tu chodíme, nic víc...

Náboj už vyprchal...
To je právě ono. Kdyby to nebylo v kategorii zamilovanosti, vybírání si, zkoušení apod. ale v oblasti duchovní cesta, tak by nemohl vyprchat.
Naopak, i kdyby trakaře padaly.
Žádné pocity piedestalu a jak by to se mnou ten druhý měl dělat, jaký by měl být atd.
Zkrátka nemáš na to, propadneš hned při první zkoušce.
Máš na něco jiného a tam je tvoje štěstí. Duchovní cesta je o něčem jiném.

Na co mám a kde je moje štěstí? Ptám se, protože to nevím...

[vostalpetr]

Když si realitu uvědomujeme tichem v srdci, tak celá existence je blahem, láskou, je krásná. Žijeme v jednotě s Láskou celé existence a ta energie nemá šanci mít jinou kvalitu. Tudíž představa, že by se nám mohlo vracet něco jiného, je nesmyslná.

Celá existence je sat-čit-ánandou, je nekonečné a věčné samadhi.

Uvědomuj si co chceš,

to co vyšleš se ti vrátí, tak to funguje...

SČA je popis nirvikalpa samadhi, takže žádná celá existence, žádné uvědomění apd.,
blábolíš nesmysly

Tvrdit, že vím, co je na Tobě špatně, je mou vlastní nevědomostí, která mě zaklíná do ztotožnění s iluzí oddělenosti, do prožívání iluze existence oddělené od Bytí.

Tak proč to furt tvrdíš ???

Protože jsi zacyklovanej mindrák !!!

A pak se divíš, že se ti ty tvoje duc HOVNA prostě vracejí ................


TO JSI FAKT TAK BLBÁ ŽE NECHÁPEŠ CO PÍŠEŠ ???

[vostalpetr]

No nevím, v té Indii se často ti hledající uchylovali do ústraní, někam pryč od lidí.....aby nebyli vyrušování, rozptylování světskými záležitostmi.....

No dobře,
ale proč by to měli dělat, když to vcelku spolehlivě dělá samo UV a ke všemu mnohem lépe než oni sami ???

Takovýhle věci dělaj pouze ti, co schánějí žáky a ti to dělaj tak, aby se to vědělo že to dělaj,
a ne tak, aby se to nevědělo, protože takto by nikoho nesehnali...

[Alaja]

No nevím, v té Indii se často ti hledající uchylovali do ústraní, někam pryč od lidí.....aby nebyli vyrušování, rozptylování světskými záležitostmi.....

No dobře,
ale proč by to měli dělat, když to vcelku spolehlivě dělá samo UV a ke všemu mnohem lépe než oni sami ???

Takovýhle věci dělaj pouze ti, co schánějí žáky a ti to dělaj tak, aby se to vědělo že to dělaj,
a ne tak, aby se to nevědělo, protože takto by nikoho nesehnali...

Co já vím? Nevím....
Třeba to dělá těch Devět neznámých mužů, co na této planetě pobývají už od dob krále Ašoky.....
Když některý umře, tak kooptují nějakého vhodného dalšího nástupce....

[vostalpetr]

Je jasné, že negativita osobní mysli, která má tendenci urážet, dehonestovat, pomlouvat a opovrhovat, je jen plýtváním energie.

No a jak si na tom s časem ?

Taky ho máš málo jako Miroslav ???

To že si neuvědomuješ tu svoji vlastní negativitu, urážení a dehonestování a pomlouvání mě nepřekvapuje,
celej svět v kterém žiješ je přesně takovejhle hnusnej a vodpornej fujtajbl,
nic jiného neznáš
a proto to považuješ za něco pozitivního


Je mi z tebe na blití !!!!

[vostalpetr]

František Drtikol: A viděl Bůh, že je to dobré

A viděl Bůh, že je to dobré – tím jsem tedy začal. Tedy, já nemám právo Mu kritizovat Jeho Dílo, nebo hanět neb tím opovrhovat. Tím jsem si ohromně zjednodušil celou moji cestu. Tedy jsem začal považovat vše za dobré, neb On to učinil.

TO JSI FAKT TAK BLBÁ,
ŽE NEDOKÁŽEŠ POCHOPIT ŽE KAŽDOU SVOU REAKCÍ CO SEM NAMASTÍŠ DĚLÁŠ PŘÍMÝ OPAK TOHO CO TEN DRTIKOL RADÍ, NEBO SI MYSLÍŠ ŽE JSEM TĚ PŘED LETY UPOZORNOVAL NA TOHO DRTIKOLA JEN TAK PRO SRANDU TVÝ KATOLICKÝ POMATENOSTI ???

KOLIKRÁTE TI MÁM PSÁT ŽE NEUSTÁLE DĚLÁŠ P R A V Ý O P A K ????

[vostalpetr]

Medvídek Pů alá tříprsťák se nám zase vrátil i se svými opičáckými "soudy"
Trini už začínala být nervozní, bez opory toho svého "probuzení", vystavena normálním lidem.

Medvědi nemaj s opicemi nic společnýho,

jinak já se jmenuji Vostál a ne Vrátil,

takže jediný co se vrací je koronavirus a to, co vyšleš...